O místě
Stavbu v roce 1642 vypálila švédská vojska a po velkém požáru Rumburku roku 1724 následovala rozsáhlá barokní obnova z podnětu knížete Josefa Václava z Lichtenštejna. Zámek tehdy získal barokní fasádu, zachoval si však renesanční kompozici. K cenným dochovaným prvkům patří kamenná ostění, části starších průčelí, původní dispoziční uspořádání a konstrukce stropů a kleneb. Od 18. století zámek nesloužil jako šlechtické sídlo, ale jako správní centrum panství a později sídlo úřadů a soudu. V jeho soudní síni byli roku 1918 souzeni účastníci Rumburské vzpoury. Od 50. let 20. století areál slouží školským účelům.