Jen málokteré město nabídne na poměrně krátké trase tak rozdílné zážitky jako Rumburk. V centru čeká barokní Loreta, historické náměstí a podstávkové domy, v muzeu příběh dramatické události z konce první světové války a za městem lesní cesta k rozhledně Dymník. Rumburk tak dobře poslouží jako samostatný výletní cíl i jako zastávka při poznávání Šluknovského výběžku.
Barokní Loreta je hlavním magnetem města
Nejvýraznější památkou Rumburku je loretánský areál s kaplí Panny Marie, známou jako Svatá chýše. Základní kámen byl položen v roce 1704 a kaple byla vysvěcena o tři roky později. Na jejím projektu se podílel významný architekt Johann Lucas Hildebrandt. Stavba je kopií italského renesančního originálu a zaujme především bohatou reliéfní a sochařskou výzdobou.
Uvnitř se nachází milostná socha Černé Matky Boží Loretánské. Do Rumburku byla převezena na počátku 18. století a její vznik souvisí s knížetem Antonem Florianem z Liechtensteina, z jehož podnětu celý areál vznikl.
Samotná kaple je obklopena ambitem, který byl dostavěn až v letech 1743 až 1755. Projít si zde můžete křížovou cestu s třinácti obrazy z konce 19. století, kostel svatého Vavřince i expozici církevního umění Šluknovska. Návštěvní okruh připomíná také historii kapucínského konventu a loretánského podzemí. Od začátku adventu do 2. února bývá v kostele vystaven původní klášterní betlém z roku 1922.
Historické centrum vypráví o městě průmyslu
Po návštěvě Lorety stojí za to projít se směrem k Lužickému náměstí. Jeho dominantou je raně barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1681, který později doplnily sochy dalších světců. Severní stranu náměstí lemují měšťanské domy s podloubím. Právě jejich výstavnost připomíná dobu, kdy Rumburk patřil k průmyslově a společensky živým městům Rakouska-Uherska. Na přelomu 19. a 20. století si díky tomu vysloužil přezdívku „Malá Paříž severu“.
Další výraznou sakrální stavbou je kostel svatého Bartoloměje. Jeho historie sahá ke středověké dřevěné stavbě a dnešní podobu získal po několika požárech a přestavbách v 18. století. Z náměstí lze pokračovat do Šmilovského ulice, někdejší Zvědavé uličky. Dochovalo se zde osmnáct podstávkových domů, které připomínají zdejší tkalcovskou a plátenickou tradici. Ulice je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací.
Za pozornost stojí také rumburský zámek. Renesanční stavba byla po požáru barokně upravena a v roce 1918 v ní zasedal mimořádný stanný soud po potlačení Rumburské vzpoury. Dnes v objektu sídlí střední odborná škola, takže je třeba počítat s tím, že interiéry nejsou běžně přístupné. Zámek je proto především zajímavou zastávkou při procházce městem.
Muzeum připomíná vzpouru vojáků z roku 1918
Rumburská vzpoura vypukla 21. května 1918 mezi českými vojáky náhradního praporu rakousko-uherské armády. K nespokojenosti přispíval nedostatek potravin, nevyplacený žold i šikana ze strany důstojníků. Ke vzbouřencům se postupně přidalo až přibližně 700 mužů. Jejich plán pochodovat přes Českou Lípu do vnitrozemí však skončil ještě téhož dne obklíčením u Nového Boru.
Událost dnes přibližuje Muzeum Rumburk v bývalé Försterově továrně na barvení tkanin a lněné příze v ulici Na Valech. Stálá expozice ji zasazuje do širšího rámce první světové války a rozpadu monarchie. Zároveň ukazuje, že výklad vzpoury se v průběhu času proměňoval a nebyl vždy jednoznačný. Muzeum nabízí také pohled na dějiny Rumburska, archeologické nálezy, významné osobnosti nebo obrazy Augusta Frinda.
S událostmi roku 1918 souvisí i Park Rumburské vzpoury a pomník v prostoru za dnešním lesním hřbitovem. Připomínají také osud vůdců vzpoury Františka Nohy, Stanka Vodičky a Vojtěcha Kováře, kteří byli popraveni 29. května 1918.
Na Dymníku čeká rozhledna i lesní výlet
Závěr dne může patřit vrchu Dymník, který leží přibližně tři kilometry jihozápadně od Lužického náměstí a dosahuje výšky 515 metrů. Na jeho vrcholu stojí patnáct metrů vysoká rozhledna, otevřená v roce 1896. Má 79 schodů a podle iniciátora její výstavby se jí říká také Augustova věž.
Z prosklené vyhlídkové terasy se otevírají pohledy na Rumburk, Lužické hory, Hvozd, Ještěd, Vlčí horu a Kottmar. Rozhledna je součástí naučné stezky Dymník, která nabízí nenáročný okruh z centra dlouhý zhruba osm kilometrů. Výlet zpestří restaurace pod vrcholem, podle aktuálního provozu také lanový park a kamenný labyrint Strom života.
Rok 2026 přináší rozhledně 130. výročí slavnostního otevření. Hlavní připomínková akce je plánována na sobotu 19. září 2026, její konání i program je však vhodné před cestou ověřit. Rodiny mohou městskou návštěvu spojit také s hledačkou Rumburská procházka staletími. Trasa měří 1,6 kilometru, vede po zpevněných cestách a propojuje deset zastavení v centru.
Prakticky: Otevírací doba Lorety, muzea i rozhledny se může měnit podle sezony a aktuálního provozu. Před cestou je proto dobré ověřit si podmínky přímo u provozovatelů. Na Dymník se hodí pohodlná obuv do terénu; centrum města lze naopak pohodlně prozkoumat i při kratší procházce.