Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího ve Světci patří k nejstarším a nejvýznamnějším památkám obce. Jeho počátky sahají přibližně do roku 1200, kdy vznikl jako součást kláštera řeholních kanovnic Božího hrobu, založeného Vratislavou, vdovou po Kojatovi z rodu Hrabišiců. Z původní románské stavby se dochovaly věže a část západního průčelí. Ve druhé čtvrti 13. století byl kostel rozšířen, po roce 1467 prošel gotickou přestavbou a roku 1731 získal barokní podobu. Jde o orientovanou trojlodní stavbu s pětibokým presbytářem a sanktusníkem. Kostel svou severovýchodní stranou navazuje na světecký zámek; ke vstupu vede barokní brána se zvlněnou stříškou a dvojicí čučků. Prostor kolem kostela býval hřbitovem, dnes má parkovou úpravu. Za husitských válek byl areál poničen a řeholnice musely Světec opustit. Konvent se sice později obnovil, v 16. století však zanikl a již nebyl obnoven. Hodnota kostela spočívá nejen v jeho dlouhém historickém vývoji, ale také v dochovaných románských a gotických konstrukcích a výrazné barokní přestavbě.