O místě
Zámek ve Světci stojí v severní části obce, nedaleko návsi. Je součástí areálu, který kromě vlastní zámecké budovy zahrnuje také kostel sv. Jakuba Většího, nádvoří, hospodářský dvůr, park a zásobní zahradu. Celý prostor vymezují ohradní zdi s branou. Jednokřídlý zámek obdélného půdorysu má dvě patra a je orientován ve směru sever–jih. Jeho podoba je ukázkou raně barokní architektury: střídmé průčelí doplňují dekorované portály a pravidelně uspořádaná okna v jednoduchém geometrickém rastru.
Na místě se původně nacházela gotická tvrz, přestavěná kolem roku 1600. Světec je však spojen také s někdejším klášterem ženské řehole Božího hrobu, který později zanikl a jeho statky přešly k pražskému arcibiskupství. Roku 1708 zde nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner vystavět barokní zámek s parkem. Park byl dále rozšířen za arcibiskupa Viléma Florentina Salma a areál dosáhl největšího rozkvětu v první polovině 19. století za arcibiskupa Aloise Josefa Schrenka.
Na místě se původně nacházela gotická tvrz, přestavěná kolem roku 1600. Světec je však spojen také s někdejším klášterem ženské řehole Božího hrobu, který později zanikl a jeho statky přešly k pražskému arcibiskupství. Roku 1708 zde nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner vystavět barokní zámek s parkem. Park byl dále rozšířen za arcibiskupa Viléma Florentina Salma a areál dosáhl největšího rozkvětu v první polovině 19. století za arcibiskupa Aloise Josefa Schrenka.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors