476 článků
Na lesní cestě pod Jelení skálou stojí nenápadný, ale pozoruhodný svědek minulosti. Třípanský sloup označoval místo, kde se kdysi setkávala tři panství. Po krádeži původního torza se do krajiny v roce 2016 vrátila jeho zmenšená kopie.
Ústecký Hraničář nabídne během Dne architektury filmovou projekci i diskusi o jednom z nejhlubších zlomů v dějinách regionu. Večer 2. října 2026 připomene vysídlení německy mluvícího obyvatelstva a poválečné dosídlování, jejichž důsledky jsou v krajině i společnosti patrné dodnes.
Chánov není jen jméno spojované se sociálními problémy. Komentovaná vycházka v rámci Dne architektury nabídne pohled na jeho urbanismus, veřejné umění i každodenní život a připomene, jak vznik sídliště souvisí s demolicí starého Mostu.
V centru Jetřichovic stojí nenápadná, ale pozoruhodná památka, jejíž příběh začal u hřbitovní kaple v 18. století. Kostel svatého Jana Nepomuckého připomíná barokní stavební umění severních Čech a zároveň vypráví o záchraně po desetiletích chátrání.
Na Bouřňáku se během jediného dne může potkat sjezdové lyžování, běžky, skialpinismus i výlet za horskou přírodou. Vrchol východního Krušnohoří nad Mikulovem nabízí sportovní areál, výhledy k Českému středohoří i pozoruhodnou bučinu, jejíž stromy po desetiletí formoval vítr.
Velkoplošné malby nejsou jen dekorací šedých stěn. V Ústí nad Labem se bude mluvit o tom, jak muraly mění atmosféru ulic, ovlivňují vnímání města a mohou se podílet na jeho budoucí identitě. Přednáška se uskuteční v historickém Národním domě.
Poválečné vysídlení německy mluvícího obyvatelstva a následné dosídlování severočeského pohraničí bude tématem večera ve Studiu 3 v Mostě. Program nabídne projekci krátkého filmu Živé stopy i diskusi o tom, jak se tehdejší migrace propsaly do dnešní krajiny, měst a života regionu.
Kostel svatého Václava v Lovosicích poutá pozornost už svou barokní stavbou s věží v průčelí. Největší překvapení ale čeká uvnitř: architekturu z 18. století doplňuje rokokový mobiliář, fresky a sochařská výzdoba, která připomíná dlouhou duchovní tradici města.
V Litvínově stojí jedna z nejpozoruhodnějších staveb poválečné československé architektury. Koldům spojil byty s restaurací, prádelnou, péčí o děti, klubovnami i tělocvičnou a pokusil se tak část běžného života přenést ze soukromých domácností do společného prostoru.
V lesnatém údolí Chřibské Kamenice se dochoval pozoruhodný průmyslový relikt. Kamenný dvouobloukový akvadukt, tunely i zbytky náhonu připomínají dobu, kdy voda z horské říčky poháněla tkalcovnu v Dolní Chřibské.
Na vrchol Velkého Špičáku u Kovářské vede krátká, ale strmá naučná stezka. Sedm zastavení představuje obnovu krušnohorských lesů, připomíná zaniklou Přísečnici a vrací se také k letecké bitvě z roku 1944. Odměnou na konci je široký výhled na českou i německou část hor.
Na okraji Lužce u Vroutku stojí zámek, jehož dnešní romantická podoba ukrývá mnohem starší příběh. Areál prošel proměnou z poplužního dvora v reprezentativní sídlo, po válce však chátral a stal se i filmovou kulisou Vláčilovy Adelheid. Dnes jej soukromý majitel postupně zachraňuje.