Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Hory.
Běžkařský výlet z Hojsovy Stráže stoupá přes lesy na hřeben Můstku, odkud se za dobré viditelnosti otevírá pohled k Brčálníku, Ostrému a Špičáku. Okruh měří 12,7 kilometru a cestou připomíná také historii zdejšího osídlení. Než vyrazíte na lyžích, ověřte si ale sněhové podmínky i úpravu stop.
Nad plaveckým stadionem v Podolí se v bývalém lomu otevírá příběh, který začal stovky milionů let před vznikem Prahy. Podolský profil ukazuje prvohorní vápence a břidlice, zkameněliny dávných mořských živočichů i proměnu někdejší těžební stěny v chráněnou část Kavčích hor.
Krásná Hora může označovat dvě různá místa — a právě v tom tkví háček příběhu zdejšího kostela a zvonice. Popis památky se zvony a obrazem připisovaným Karlu Škrétovi patří ke Krásné Hoře na Havlíčkobrodsku, nikoli bezpečně ke Krásné Hoře nad Vltavou.
Na Liščím vrchu nad Tatrovicemi se otevírá pohled přes Chodovské údolí, ale zdejší les vypráví i příběh někdejších polí. Skalní vyhlídka Chodaublick po letech zapomnění znovu ožila v roce 2014 a její atmosféru doplňuje místní pověst o bílé paní a pokladu ukrytém v hoře.
Příběhy turistických chat a chalup mezi Ostrým a Roklanem představí v Plzni autor Václav Vetýšek. Křest jeho knihy doplní projekce historických i současných fotografií a uskuteční se v Semlerově rezidenci, pozoruhodném bytovém interiéru na Klatovské třídě.
Muzeum v Malé Moravě spojuje místní historii, podobu staré školní třídy a fotografie věnované Králickému Sněžníku. Není to velká instituce s pravidelným provozem, ale komorní zastavení pro ty, kdo chtějí poznat také lidi a minulost krajiny, za níž se do hor vypravili.
Na vrchu Velký Vápenný nad Jítravou a Zdislavou se ukrývá zřícenina hradu Roimund. Zbytky zdiva, cisterna i příkop s valem připomínají někdejší opevněné sídlo a jeho strategickou polohu v krajině česko-lužického pomezí.
Na svahu Velké Čantoryje nad Nýdkem stojí skalní památník Jiřího Třanovského. Připomíná tradici tajných evangelických shromáždění na Těšínsku v době náboženského útlaku a dává horské procházce další rozměr: krajina tu vypráví také o lidech, kteří se své víry nevzdali.
Na Ještědu se horská procházka mění v poznávání sklářské tradice severních Čech. Rodinná stezka LASVIT vede kolem zastavení s kvízem a připomíná, jak se sklo vyrábí i jak se české sklářství prosazuje ve světě. Výlet může pokračovat až k hotelu Ještěd, kde čeká výrazné dílo ze skla.
Na česko-německé hranici se příroda, hornická minulost i dětské hry skládají do jednoho putování. Stezka Dvě země – jeden region vede z Deutschneudorfu na Lesnou, měří zhruba 12 kilometrů a cestou nabízí přes dvacet zastavení. Rodiny ale mohou zvolit i kratší okruh.
Na jihozápadním svahu vrchu Kozlena stojí pomník věnovaný valašské ovci, plemeni spjatému s beskydským salašnictvím. Jeho příběh patří k naučné stezce Gruň–Bílý Kříž i k širšímu vyprávění o tom, jak se lidé v horách přizpůsobovali zdejší krajině.
Večerní prohlídka na zámku Manětín zavede návštěvníky k příběhům lidí, jejichž život skončil na popravišti pod Chlumskou horou. Program nazvaný „Na Manětínských stínadlech“ připomene místní dějiny hrdelního práva i otázku, nakolik byly tehdejší rozsudky spravedlivé.