Na první pohled může Alej Svobody působit jako obyčejná cesta lemovaná stromy. Ve skutečnosti jde o jeden z výrazných prvků historické krajiny Mariánských Lázní. Přibližně 3,3 kilometru dlouhé dvouřadé stromořadí vede krajinou mezi lázněmi a Kynžvartem a dodnes připomíná dobu, kdy se zdejší cesty proměňovaly v pečlivě komponované lázeňské promenády.
Stromořadí s dlouhou historií
Alej Svobody vznikla podle turistických podkladů v roce 1902. Stromy jsou chráněny od roku 1986 a stromořadí je zařazeno mezi památná stromořadí na území CHKO Slavkovský les. Nejde tedy jen o zelený doprovod komunikace, ale o historicky i přírodově cenný celek.
Její kořeny sahají k původním cestám, které spojovaly Mariánské Lázně s kynžvartským panstvím a Metternichovým zámkem v Kynžvartu. Na počátku 20. století dostaly tyto trasy podobu lázeňských promenád. Stromořadí tak zapadá do širšího obrazu Mariánských Lázní, založených jako lázně v parku. Pravidelné řady stromů zde nejsou náhodným doplňkem, ale součástí promyšlené krajinářské kompozice.
Duby, buky, javory i Novákův buk
Ve stromořadí převažují duby, buky a javory. Původní turistické materiály zmiňují také jeřáb břek, méně běžný strom, který může pozornému návštěvníkovi zpestřit procházku. Rozmanitost druhů dodává aleji proměnlivý vzhled v průběhu roku – od jarní zeleně přes letní stín až po výrazné podzimní barvy.
Největší pozornost přitahuje takzvaný Novákův buk. Podle dostupných podkladů má být nejvyšším stromem v aleji a dosahovat přibližně čtyřiceti metrů. Jeho konkrétní parametry nejsou v dohledaných oficiálních materiálech podrobně potvrzeny, přesto se o něm hovoří jako o přirozené dominantě stromořadí. Právě takové výrazné jednotlivé stromy často pomáhají vnímat alej jako celek, nikoli jen jako dlouhou řadu kmenů podél cesty.
Živá součást lázeňské krajiny
Hodnota Aleje Svobody spočívá v propojení několika vrstev. Je historickou cestou, krajinářským dílem i prostředím pro stromy, které zde rostou po generace. Zároveň tvoří přirozený přechod mezi městem, lázeňskými parky a lesnatou krajinou Slavkovského lesa.
Podle městského územního plánu je alej evidována jako přírodní hodnota a je u ní uvedeno 403 stromů. Tento počet se může vztahovat k širšímu evidovanému úseku než údaj o délce 3,3 kilometru, takže jej nelze bez dalšího ztotožňovat s přesným počtem stromů podél celé popisované trasy. I tak dobře ukazuje rozsah stromořadí a jeho význam pro charakter okolní krajiny.
Výlet pěšky nebo na kole
Alej Svobody lze zařadit do delšího výletu mezi Mariánskými Lázněmi, Lázněmi Kynžvart a zámkem Kynžvart. Turistické materiály uvádějí okruh, který vede přes Lesní pramen, Kynžvart, zámek, Alej Svobody a Ruský kostel. Celá trasa měří přibližně 20,2 kilometru a kombinuje asfalt, šotolinu i lesní cesty.
Stromořadí proto osloví pěší turisty i cyklisty, kteří hledají trasu s historickým příběhem a bezprostředním kontaktem s krajinou. Výhodou je také možnost spojit návštěvu aleje s prohlídkou lázní nebo kynžvartského zámku. Nejde o uzavřený areál s jedinou bránou a pevnou otevírací dobou; konkrétní místo nástupu je vhodné zvolit podle směru a délky plánovaného výletu.
Při procházce je dobré respektovat ochranu památných stromů a držet se cest tam, kde by pohyb mimo ně mohl poškodit kořeny nebo půdní povrch. Největší kouzlo aleje vynikne při pomalejším tempu – jako souvislý zelený prostor, který spojuje lázeňskou tradici s krajinou kolem Mariánských Lázní.