Virtuózní trubka, jazzové rytmy a symfonie inspirovaná básní o úzkosti moderního člověka. Právě takový kontrast nabídne v pondělí 15. března 2027 Smetanova síň pražského Obecního domu. Symfonický orchestr Českého rozhlasu zde v rámci své jubilejní 100. koncertní sezony uvede díla Wyntona Marsalise a Leonarda Bernsteina.
Večer na pomezí jazzu a klasiky
Program otevře Koncert pro trubku a orchestr Wyntona Marsalise, který trvá přibližně 35 minut. Sóla se ujme kanadský trumpetista Paul Merkelo. Podle dramaturgického popisu pořadatele skladba spojuje virtuózní fanfáry, bluesovou lyričnost a rytmické pasáže připomínající atmosféru jazzového klubu. Marsalis, trumpetista a skladatel výrazně spojený s jazzem i klasickou hudbou, v ní ukazuje, že oba světy nemusí stát proti sobě.
Na Marsalisův koncert naváže další přibližně půlhodinové dílo, Symfonie č. 2 „Věk úzkosti“ Leonarda Bernsteina. Celý večer tak postaví vedle sebe dvě odlišné podoby americké hudby: bezprostřední rytmickou energii a introspektivní symfonickou výpověď. Dirigovat bude Wayne Marshall, klavírní part v Bernsteinově skladbě zahraje Karel Košárek.
Bernsteinův hudební příběh osamělosti
Bernsteinova symfonie vznikla v roce 1949 a vychází z dlouhé básně The Age of Anxiety britsko-amerického básníka W. H. Audena. Básnická předloha, oceněná Pulitzerovou cenou v roce 1948, zachycuje čtyři osamělé postavy, které se během válečné noci setkají v newyorském baru. Jejich rozhovor se postupně mění v úvahy o životě, víře a lidské existenci.
Tomu odpovídá i šestidílné členění symfonie: Prolog, Sedm věků, Sedm etap, Žalozpěv, Maškaráda a Epilog. Klavír zde přitom není jen ozdobným sólovým nástrojem. Bernstein mu svěřil výraznou roli protagonisty a průvodce celým dílem. Posluchač tak nesleduje pouze střídání orchestrálních ploch a sólových pasáží, ale také vnitřní cestu člověka, který se snaží najít smysl a jistotu v nejisté době.
Skladba má navíc přesah do tanečního divadla. Po koncertním uvedení podle ní vznikl balet choreografa Jeromea Robbinse, jehož premiéra se uskutečnila v únoru 1950.
Koncert v domě české kultury
Obecní dům není pro podobný program jen praktickým koncertním sálem. Monumentální budova na náměstí Republiky vznikala v letech 1905 až 1911 podle návrhu Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Jako centrum českého společenského a kulturního života se stala jedním z nejvýraznějších příkladů pražské secese.
Stojí na místě někdejšího Králova dvora a její interiéry připomínají významné okamžiky moderních českých dějin. V roce 1918 se zde odehrálo přijetí Tříkrálové deklarace a 28. října také vyhlášení Československé republiky. Dnešní návštěvník sem přichází především za hudbou, přesto je samotná Smetanova síň součástí zážitku. Americký repertoár se tak rozezní v prostoru, který je pevně spojen s českou kulturní identitou.
Večerní program i pohled na práci orchestru
Večerní koncert začne v 19.30 hodin. Kdo chce hudebníky sledovat v pracovnějším okamžiku, může využít veřejnou generální zkoušku naplánovanou na stejný den od 10 hodin. Ta nabízí možnost slyšet celý program a zároveň pozorovat souhru orchestru, dirigenta i sólistů při přípravě provedení. Konkrétní podmínky a ceny vstupenek je vhodné před návštěvou ověřit u Symfonického orchestru Českého rozhlasu, protože se mohou měnit.
Koncert má být také živě vysílán na stanici Český rozhlas Vltava. Obecní dům najdete na adrese náměstí Republiky 1090/5 v Praze 1. Nejjednodušší cesta vede metrem B na náměstí Republiky, případně tramvají na zastávky náměstí Republiky, Jindřišská nebo Masarykovo nádraží.