Na první pohled může Aueršperk působit jen jako nenápadné místo v lese. Kdo se ale zastaví a začne číst jeho terén, objeví pozůstatky hradu, který patřil k důležitým středověkým sídlům v okolí dnešní Bystřice nad Pernštejnem. Na ostrohu nad říčkou Bystřicí jsou dodnes patrné příkopy, valy, části paláce i torzo válcové věže.
Hrad na ostrohu nad říčkou Bystřicí
Aueršperk leží u místní části Dvořiště, administrativně spadající pod Bystřici nad Pernštejnem. Hradní jádro se rozkládá na výrazné trojúhelníkovité ostrožně, kterou z několika stran obtéká Bystřice. Přirozeně chráněná poloha nabízela dobrý základ pro opevněné sídlo a zároveň vytváří působivou kulisu dnešní procházce.
Podle archeologických nálezů byl hrad založen nejspíše v poslední třetině 13. století. Za jeho pravděpodobné zakladatele jsou považováni Pernštejnové, jistotu však dostupné písemné prameny neposkytují. Rod, který si později vybudoval věhlas díky hradu Pernštejn, tak v krajině zanechal i starší a mnohem méně nápadné stopy.
Příběh hradu se odehrává hlavně v terénu
Písemné zprávy spojují Aueršperk s Jimramem z Pernštejna a jeho dcerou Geruší. Hrad je doložen v letech 1325 a 1335, jeho další osudy už ale zahaluje nejistota. Na počátku 15. století byl podle dochovaných zmínek opuštěný; některé regionální materiály uvádějí jako rok, kdy byl pustý, rok 1403.
Nejvýraznějším pozůstatkem opevnění je mohutný příkop v přístupové části. Podle odborných popisů dosahoval šířky přibližně 16 až 20 metrů a místy byl hluboký až 13 metrů. I když se zdivo hradu dochovalo jen ve fragmentech, právě terénní tvary pomáhají představit si, jak náročné bylo hradní jádro překonat.
V lese lze rozpoznat také relikty paláce, zbytky hradeb a parkánových zídek. K nejzajímavějším prvkům patří torzo kruhové či válcové věže s průměrem necelých deseti metrů. Aueršperk proto není místem, kde návštěvník obdivuje zachované sály nebo vysoké zdi. Jeho kouzlo spočívá v pozorném pozorování krajiny a v představivosti.
Archeologické místo pod korunami stromů
Aueršperk je veden jako významná archeologická lokalita a území s archeologickými nálezy nejvyšší kategorie. Nejde tedy jen o romantickou zříceninu, ale o místo, které může odborníkům pomáhat skládat obraz středověkého osídlení regionu.
Z lokality pochází například zdobený visací svorníkový pružinový zámek nalezený při povrchovém geofyzikálním průzkumu. Svým provedením, rozměry i zachováním se řadí k mimořádným nálezům svého druhu na území Česka. I takový drobný předmět ukazuje, že hrad nebyl pouze vojenským bodem, ale fungoval jako skutečné sídlo s každodenním provozem.
Se jménem Aueršperk se tradičně spojuje německé slovo „Auer“, tedy zubr. Ten byl symbolem Pernštejnů. Výklad názvu zapadá do širšího příběhu rodu, u této souvislosti je však stejně jako u samotného zakladatele vhodné ponechat určitou míru opatrnosti.
Tip na výlet po zříceninách Bystřicka
Zřícenina je volně přístupná bez pokladny a pravidelné návštěvní doby. Přístup vede ze dna údolí terasovou cestou, případně po spádnici od jihu. Protože se areál nachází v lesním a svažitém terénu, hodí se pevná obuv a zvýšená opatrnost především u příkopů, svahů a zbytků zdiva.
Aueršperk lze pojmout jako samostatnou kratší zastávku, ale také jako součást celodenního putování po trojici zřícenin v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Společně se Zubštejnem a Pyšolcem nabízí výlet, během něhož návštěvník pozná různé podoby zaniklých hradů v krajině Vysočiny. Do širšího programu lze zařadit také Bystřici nad Pernštejnem, obec Vír nebo kapli svaté Anny v Pivonicích.
Aueršperk není památka pro rychlou návštěvu s jediným fotogenickým výhledem. Je to místo pro ty, kteří rádi objevují historii z drobných stop: z tvaru valu, prohlubně příkopu nebo kamene ukrytého v mechu. Právě díky tomu působí výlet k jeho pozůstatkům dobrodružněji než návštěva známých a dokonale zachovaných hradů.