Pyšolec patří k místům, kde historie není jen kulisou, ale stále se doslova vynořuje ze země. Na výrazném ostrohu přibližně 1,5 kilometru jižně od obce Vír se dochovaly zbytky paláce, mohutné válcové věže, hradeb, příkopů i cisterny. Zřícenina stojí vysoko nad řekou Svratkou a vyrovnávací nádrží Vír II, v krajině, která spojuje výrazný terén s lesy přírodní rezervace Pyšolec.
Hrad spojený s Pernštejny
Podle odborných poznatků vznikl Pyšolec pravděpodobně v první třetině 14. století. Jeho počátky mohou sahat i do závěru 13. století, jistější je však až písemná zmínka z roku 1350. Tehdy hrad držel Filip mladší z Pernštejna. O osm let později přešel směnou k moravskému markraběti Janu Jindřichovi.
V dalších desetiletích se na Pyšolci vystřídali mimo jiné páni z Kunštátu, Kralic a Lomnice. Roku 1446 se hrad vrátil Pernštejnům, jeho význam už však zřejmě klesal. V roce 1464 je uváděn jako zbořený. O tom, zda se jej později někdo pokoušel opravit, se v pramenech objevují rozdílné informace; případné snahy ale patrně nevedly k trvalému obnovení sídla. Také domněnka, že mohl být záměrně pobořen samotnými Pernštejny, zůstává hypotézou.
Válcová věž a tři příkopy
Hradní jádro tvořil palác a takzvaný bergfrit – mohutná válcová věž, která měla v průměru přibližně 9,5 metru. Podle regionálních popisů mohla původně dosahovat výšky kolem 25 metrů. Dnes je nad terénem patrná zhruba desetimetrová část, další zdivo se skrývá pod závalem. Uvnitř věže se dochovala úzká středová šachta o průměru asi 1,2 metru.
Obranný systém doplňovalo předhradí s další věží, valy a trojice příkopů. Největší z nich dosahoval hloubky přes 16 metrů a šířky přibližně 30 metrů. I když jsou některé části zarostlé a výhled z vrcholu dnes omezují stromy, terén stále dobře ukazuje, jak obtížně přístupné místo si stavitelé vybrali.
Praktickým prvkem hradu byla cisterna vytesaná do skály. Přibližně šest metrů hluboká šachta zachytávala dešťovou vodu. Při současných opravách má navíc zcela konkrétní využití – voda z ní slouží k přípravě malty.
Archeologie odhaluje každodenní život
Pyšolec není zajímavý jen tím, co je vidět nad zemí. Výzkum odpadiště pod severním pilířem přinesl keramiku, stavební kování, mince, zvířecí kosti i předměty spojené s koňmi a osobní výbavou obyvatel. Mezi pozoruhodné nálezy patří železná vidlička se dvěma hroty nebo části středověké zbroje, například fragment rukavice a brigantiny. Nálezy jsou uloženy v Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem.
Výzkum zároveň ukazuje, že hrad možná nebyl nikdy dokončen v celém plánovaném rozsahu. Přibližně 300 metrů jihozápadně od areálu se navíc nacházely pozůstatky středověkého výrobního zázemí s vápenickou pecí.
Velkou pozornost vzbudil nález pozůstatku zařízení interpretovaného jako hypokaustum, tedy systému teplovzdušného vytápění. Ve středověku šlo o neobvyklé a nákladné řešení, které odpovídalo spíše významnějším hradním sídlům. Archeologové plánují částečnou rekonstrukci jeho základů, takže poznání Pyšolce se může dál proměňovat.
Obnova hradu není bez práce
V roce 2021 získala zříceninu obec Vír od Lesů České republiky. Od té doby se obec s pomocí dotací, památkářů a archeologů snaží zachránit nejohroženější části. V roce 2026 pokračovalo především statické zajištění válcové věže. Odstranily se náletové dřeviny a uvolněné kameny, trhliny se vyplňovaly injektáží a zpevňoval se také pilíř u paty věže i koruna zdiva.
Obnova má v tomto terénu svéráznou logistiku. Materiál je nutné dopravovat ručně do prudkého kopce. Návštěvníci mohou podle aktuálních možností pomoci s vynášením písku v kbelících, místní sportovci pomáhali s dopravou vybavení pro lešení a skauti s kovovou mříží na cisternu. Stav památky i rozsah prací se mohou měnit, proto je na místě respektovat ohrazené části a pokyny pracovníků.
Tip na výlet z Víru
Nejjednodušší přístup vede z Víru po červeně značené turistické trase. Cesta měří přibližně 2,5 kilometru a většinu trasy stoupá mírně lesní cestou. Závěr k hradu je však výrazně strmější, za deště nebo náledí může klouzat. Pyšolec proto není pohodlně bezbariérovým cílem a hodí se především pro pěší vybavené pevnou obuví.
Samotná zřícenina nemá klasickou pokladnu ani návštěvní dobu. Vyplatí se vzít si vlastní občerstvení a před cestou ověřit případná omezení související s obnovou. Delší výlet lze naplánovat po trojici zřícenin Pyšolec, Zubštejn a Aueršperk. Okruh z Víru měří přibližně 14 kilometrů; z Pyšolce se dá po červené značce pokračovat směrem k Zubštejnu.
Hrad leží v přírodní rezervaci Pyšolec, která chrání květnaté bučiny, suťové lesy, prvky dubohabřin a cenné lesní lemy. Výraznější pohled na siluetu zříceniny se nabízí také z vyhlídky Hraběcí stolek na protějším svahu. Výlet tak spojuje středověké dědictví, živou archeologii i přírodu nad vodami Svratky.