Na nejvyšším místě mírného svahu nad Raisovým náměstím stojí kostel svatého Filipa a Jakuba, výrazná dominanta historického centra Trhové Kamenice. Dnešní barokní stavba vznikla na místě staršího kostela, který měl podle regionálních údajů existovat už kolem roku 1280. Právě spojení středověké minulosti s barokní architekturou a pozdější výzdobou dává kostelu mimořádný charakter.
Od staršího kostela k barokní stavbě
Historické jádro městečka kdysi tvořily kostel a tvrz. Původní svatostánek bývá popisován jako dřevěný, památkové podklady však hovoří také o starším gotickém kostele. Na jeho místě začal vznikat dnešní zděný objekt. Jednotlivé zdroje se v přesném datování stavebních etap rozcházejí: uvádí se zahájení stavby v roce 1712, dokončovací práce spojené s letopočtem 1747 i vysvěcení v roce 1749.
Architektonicky jde o orientovaný jednolodní kostel s protáhlým kněžištěm, jižní sakristií a věží na západním průčelí. Loď je rozdělena do dvou klenebních polí a věž završuje jehlanová střecha. Před vstupem se nachází terasa se schodištěm a kamennými vázami, takže kostel působí reprezentativně už z prostoru náměstí.
Interiér plný různých vrstev
Uvnitř se potkává barokní architektura s klasicistními malbami a pozdějšími uměleckými díly. Klenby doplňuje štuková výzdoba s akanty, andílky a rostlinnými motivy. Kněžiště zdobí fresky, jejichž hlavním motivem je otevřené nebe s Nejsvětější Trojicí. Opakující se nápis „Sanctus“ podtrhuje slavnostní ráz prostoru.
Nad oltářem visí obraz z roku 1852, který je v regionálních materiálech připisován Janu Kokešovi. Zachycuje Trhovou Kamenici v podobě, jakou měla v 19. století, a návštěvník díky němu může porovnávat historickou tvář městečka s dneškem. V kostele se nachází také křížová cesta a dřevěné plastiky na oltáři. Jejich přesné autorství a datování však není v dostupných podkladech zcela jisté.
Náhrobek, který pamatuje středověk
Jedním z nejcennějších předmětů je mramorový náhrobek zasazený do zdi pod kruchtou. Přibližně 168 centimetrů dlouhá deska nese znak a latinský nápis vztahující se k Beneši z Kocourova, který zemřel roku 1419. Jeho syn Přibyslav, opat, měl podle místních historických údajů nechat hrob opatřit mramorovým náhrobkem.
Památka bývá označována za nejstarší dochovaný historický doklad v regionu. Podklady se liší v barevném určení kamene – někdy se mluví o růžovém, jindy o červeném mramoru. Podstatné však zůstává, že náhrobek připomíná dobu o několik staletí starší, než je současná podoba kostela.
Rokoková mřížka i stopy po pohromách
Pozornost si zaslouží také dřevěné zábradlí kruchty s rokokovou řezbovanou mřížkou z poslední třetiny 18. století. Prolamovaný dekor tvoří rokaje a hřebínky, uprostřed se objevuje mřížka a po stranách dvě vázy s plamenem. Dochovala se i původní polychromie, tedy barevná povrchová úprava.
Stav mřížky v posledních letech zhoršoval dřevokazný hmyz i dlouhé stáří. V roce 2023 proto na její restaurování přispělo Ministerstvo kultury částkou 130 000 korun. Obnova připomíná, že péče o památku se netýká jen střech a fasád, ale také zdánlivě drobných prvků, které výrazně ovlivňují podobu interiéru.
Kostel v minulosti několikrát poškodily mimořádné události. Podle regionálních údajů v roce 1874 vyhořel, zřítila se věž a roztavily se zvony. V květnu 1945 byla věž zasažena střelbou pancéřovou pěstí. Následovaly opravy střechy v roce 1953, další zásahy v letech 1977 až 1984 a obnova tesařských konstrukcí s novou krytinou v roce 2011.
Součást procházky Trhovou Kamenicí
Kostel je dnes filiálním kostelem Římskokatolické farnosti Nasavrky a stále slouží bohoslužbám. Pravidelné termíny je vhodné před cestou ověřit, stejně jako možnost prohlídky interiéru mimo bohoslužby. Jde o živý sakrální prostor, nikoli o památku s trvale garantovaným návštěvnickým provozem.
Jeho návštěvu lze přirozeně spojit s prohlídkou bývalé fary, kde sídlí Muzeum Trhové Kamenice. Společně s náměstím a dalšími místními památkami tak kostel nabízí dobrou příležitost poznat městečko nejen jako místo s výraznou věží, ale také jako prostor, v němž se čitelně překrývají středověké, barokní i novější dějiny.