Železobeton, sklo a světlo místo tradičního zdiva. Tak působí Baťův památník na horním konci Gahurova prospektu ve Zlíně. Stavba Františka Lýdie Gahury patří k nejvýraznějším ukázkám baťovské moderní architektury a zároveň k místům, kde lze dobře pochopit, jak Tomáš Baťa přemýšlel o městě, práci i budoucnosti.
Památník vznikl jako připomínka zakladatele firmy Baťa a zlínského starosty, který zahynul 12. července 1932 při letecké havárii u Otrokovic. Stavět se začalo 21. března následujícího roku a slavnostní otevření se uskutečnilo přesně v den prvního výročí jeho úmrtí. Celá budova tak byla dokončena během necelých čtyř měsíců – v tempu, které dobře odpovídalo baťovské představě o efektivitě.
Moderní katedrála nad městem
Gahura, žák Jana Kotěry a významný spolupracovník firmy Baťa, zasadil památník na konec parkové osy lemované internáty a studijními ústavy. Gahurův prospekt měl být jednou z hlavních urbanistických scén moderního Zlína a památník jej původně symbolicky uzavíral.
Konstrukčně vychází budova ze standardního baťovského železobetonového skeletu s modulem 6,15 krát 6,15 metru. Stejný princip se uplatňoval v továrnách, školách i internátech. Zatímco běžné stavby mezi sloupy doplňovalo cihelné zdivo, zde prostor vyplnilo především sklo. Původní řešení tak stojí na trojici materiálů – železu, betonu a skle.
Výsledkem je prostor, který odborníci popisují jako funkcionalistický či konstruktivistický, ale také jako moderní parafrázi gotické katedrály. Nosný systém nahrazuje mohutné zdivo a světlo rozptýlené katedrálním sklem vytváří téměř chrámovou atmosféru. Vertikální linie, velkorysý vstup přes dvě podlaží a prostota interiéru měly podle výkladů připomínat vlastnosti spojované s Baťou: velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus a prostotu.
Výrazným prvkem je jednoramenné schodiště ve tvaru písmene Z, které se tradičně vykládá jako odkaz na Zlín. Interiér doplňují loučové lampy obrácené ke stropu. Nejde o dekoraci pro dekoraci – každý prvek pomáhá vytvářet slavnostní, ale současně velmi střídmý prostor.
Letadlo, které připomíná tragický konec
Původním hlavním exponátem bylo letadlo Junkers F 13, v němž Tomáš Baťa zahynul. Dnes je v památníku zavěšena jeho věrná maketa a kola pocházejí ze stejného typu letounu. Letadlo v prosklené hale nepůsobí jen jako historický předmět; připomíná také Baťův vztah k letectví a jeho snahu překonávat vzdálenosti mezi Zlínem a světem.
Památník přitom od začátku nebyl zamýšlen jako prázdná pietní hala. Nacházely se v něm busty, rostliny, Baťova kancelář, osobní předměty a sloužil také jako výstavní a prezentační prostor firmy. Poškození při bombardování továrního areálu v listopadu 1944 však odstartovalo složité období. Po válce se dokonce uvažovalo o demolici.
Od Domu umění zpět k památníku
Nakonec dostala budova kulturní využití a v roce 1948 byla přejmenována na Dům umění. V letech 1954 až 1955 prošla přestavbou pro potřeby filharmonie. Přibyly boční přístavby, koncertní sál, šatny i další zázemí a později zde působila také krajská galerie. Stavba byla v roce 1985 zapsána mezi kulturní památky.
Cesta k návratu původní funkce se otevřela až po přesunu filharmonie do Kongresového centra a galerie do areálu 14|15 Baťova institutu. Obnova podle projektu architekta Petra Všetečky začala v prosinci 2016. Odstranila pozdější vestavby a přístavby, obnovila schodiště, barevnost interiéru i skleněné fasády. První návštěvníci se do opraveného objektu podívali 28. října 2018, slavnostní znovuotevření s instalací makety letadla následovalo v květnu 2019.
Co čeká návštěvníky dnes
Památník se navštěvuje v rámci přibližně pětačtyřicetiminutové komentované prohlídky. Průvodce vysvětluje nejen Baťův příběh a historii budovy, ale také její konstrukci, symboliku a vztah k okolnímu městu. V roce 2023 přibyly mezi exponáty kapesní hodinky Tomáše Bati, které lze od roku 2025 prohlédnout také v rozšířené realitě.
Sezona 2026 přináší interaktivní expozici Vysněné město ve třetím podlaží. Více než šedesát abstraktních modelů budov mohou návštěvníci rozmísťovat na rastru Zlína z roku 1932 a sledovat tak vlastní představu moderního města. Instalace vznikla u příležitosti 150. výročí narození Tomáše Bati a 135. výročí narození Františka Lýdie Gahury; podle současného plánu má být součástí prohlídkového okruhu do konce roku 2026.
Vstupenky se kupují v Infopointu v sousední budově gymnázia na náměstí T. G. Masaryka 2734, zatímco prohlídka začíná u památníku na adrese náměstí T. G. Masaryka 2570. Aktuální otevírací dobu a ceny je vhodné před cestou ověřit, protože se během roku mění. Přízemí je bezbariérové, vyšší podlaží jsou přístupná po schodech.
Návštěvu stojí za to spojit s procházkou po Gahurově prospektu. Teprve v jeho prostoru vynikne, že památník není izolovaným monumentem, ale vrcholem promyšlené městské kompozice. Spolu s okolními školami, internáty a dalšími baťovskými stavbami vypráví o Zlíně jako o městě, které se pokusilo proměnit moderní průmysl v každodenní způsob života.