Edvard Beneš si přál spočinout po smrti v zahradě svého letního sídla. Jeho hrobka proto nestojí na běžném hřbitově, ale přímo v areálu vily nad soutokem Lužnice a Kozského potoka. Právě toto propojení osobního příběhu, architektury, krajiny a politických dějin dává Benešově vile v Sezimově Ústí její mimořádnou atmosféru.
Dnes návštěva začíná v Památníku Edvarda Beneše, pokračuje parkem kolem hrobky a končí v samotné vile. Samostatná trasa s audioprůvodcem tak nabízí několik pohledů na manželský pár, který bývá vnímán především skrze učebnice dějepisu. Tady se však ukazuje také jejich soukromí, vkus a způsob trávení volného času.
Jihofrancouzská inspirace na jihu Čech
Vila vznikla v letech 1930 až 1931 podle projektu architekta Petra Kropáčka. Na její podobě se přímo podíleli Hana a Edvard Benešovi, kteří chtěli, aby dům připomínal venkovská stavení na jihu Francie. Výsledkem je stavba s hladkými zdmi, nízkými střechami a světlými místnostmi, která nepůsobí jako okázalé prezidentské sídlo, ale spíše jako pohodlný dům určený k odpočinku.
V roce 1937 přibyl podle návrhu Otokara Fierlingera nový trakt se sallou terrenou. Jihozápadní průčelí doplnila terasa zastíněná obloučkovitou lodžií. Obytné a užitkové prostory jsou rozděleny do dvou členitých křídel. K nejvýraznějším interiérům patří obytná hala s dřevěnými trámy, pracovna s celodřevěným obložením a jednoduché schodiště s dřevěným sloupkem.
Domov, kde se pěstovaly růže i vzpomínky
Benešovi vilu využívali především jako letní sídlo a místo odpočinku. Velkou roli v jejich životě zde hrálo zahradničení. Na výsadbě rostlin se nepodíleli jen najatí zahradníci, ale také sami manželé. Park navrhl Otokar Fierlinger v duchu anglického krajinářského parku a postupně se rozšiřoval o další pozemky. Ohraničovaly jej Lužnice, Kozský potok a Starotáborský les.
Areál kdysi zahrnoval alpínum, pergolu, altány, tenisový kurt i přístaviště u potoka. Pozornost přitahuje také takzvaná Čapkova studánka. Bahnité místo pod přepadem bazénu bylo na radu Karla Čapka upraveno zídkou a sokly a Benešovi je pojmenovali po svém příteli.
Na okraji pozemku vznikla v roce 1936 správní vila s bytem domovníka a kanceláří prezidentova tajemníka. I tento detail připomíná, že letní sídlo nebylo jen soukromou oázou, ale také místem, kde se odehrávala část státního a společenského života.
Hrobka na místě zvaném Kazatelna
Hrobka Edvarda Beneše vznikla v letech 1948 až 1949 podle koncepce architekta Pavla Janáka. Byla vybudována na místě zvaném Kazatelna, které lidová tradice spojuje s kázáním Jana Husa. Ostatky Edvarda Beneše sem byly uloženy 10. září 1948, urna s popelem Hany Benešové pak 6. června 1975. Bustu na hrobce vytvořil sochař Karel Dvořák.
Po uzavření v roce 1975 se přístup k hrobce obnovil v březnu 1990. O další rehabilitaci její architektury se stát rozhodl v roce 2008 podle Janákova projektu. Zastavení u hrobky je dnes přirozenou součástí prohlídky a zároveň tichým připomenutím poslední vůle Edvarda Beneše.
Co ukazuje vila a památník
Památník představuje politický i soukromý život Edvarda Beneše a Hany Benešové prostřednictvím fotografií, dokumentů, filmů, osobních věcí a mobiliáře. Ve vile lze navštívit obytnou halu s krbem, pracovnu s knihovnou nebo ložnici, v níž Edvard Beneš v září 1948 zemřel. Část vybavení je původní, jinde byla instalace obnovena podle dobových fotografií nebo doplněna předměty z dalších místností.
V roce 2024 se prohlídkový okruh rozšířil o soukromý apartmán Hany Benešové. Dvě místnosti v patře jihozápadního křídla přibližují její pracovnu, ložnici i osobní věci, například hedvábný župan nebo lněné letní šaty. V sezoně 2026 pokračuje také expozice V soukromí paní Hany a návštěvníci mohou poprvé spatřit původní instalaci malé pracovny.
Nová etapa pod Husitským muzeem
Po smrti Hany Benešové, která ve své závěti odkázala vilu, pozemky a část mobiliáře muzeu v Táboře, přešly nemovitosti do správy státu. Administrativní převod areálu z Úřadu vlády na Husitské muzeum v Táboře byl dokončen na začátku roku 2026. Symbolicky byl potvrzen 28. května při Zahradní slavnosti. Nejde o změnu charakteru místa: muzeum deklarovalo zachování sezónního provozu, dosavadního způsobu prohlídek i základní koncepce prezentace.
Významnou změnou v areálu bylo také odstranění vyhřívaného bazénu a jeho technického zázemí v roce 2023. Zařízení vzniklé při pozdější rekonstrukci tak ustoupilo snaze přiblížit park podobě z doby, kdy zde Benešovi pobývali.
Vila na adrese Dr. E. Beneše 201 je podle aktuálního režimu přístupná hlavně od května do září, zpravidla od úterý do neděle. Park má širší návštěvní režim a rezervace se běžně vyžaduje jen u větších skupin. Před cestou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu a vstupné, které se mohou měnit. Samotná procházka areálem však nabízí důvod k návštěvě v každém případě: spojuje prezidentské dějiny s krajinou, která působí klidně a velmi osobně.