Šesticípá hvězda je v Běstvině vidět takřka na každém kroku. Určuje půdorys kaple sv. Jana Nepomuckého, objevuje se v okenních otvorech, v lucerně i v kamenném prvku na vrcholu stavby. Drobná návesní kaple zřejmě vznikla kolem roku 1720 a patří k pozoruhodným ukázkám barokní architektury s gotizujícími prvky.
Neobvyklá stavba uprostřed Běstviny
Kaple je založena na půdorysu šesticípé hvězdy. Její stěny nejsou rovné, ale střídají vypouklé a prohnuté plochy, takže stavba působí plasticky a proměnlivě i při obyčejném pohledu z návsi. Nároží zdůrazňují skupiny pilastrů, které podtrhují její centrální kompozici.
Také horní část pokračuje ve stejném geometrickém principu. Lucerna má šestiboký půdorys a šest hvězdicově utvářených okenních otvorů. Ve stěnách kaple se nachází šest otvorů zakončených kýlovými, někdy také oslími oblouky. Právě jejich tvar připomíná gotickou architekturu, přestože celek vznikl v období vrcholného baroka.
Uvnitř tento program pokračuje šestibokou klášterní klenbou a menšími hvězdicovými otvory. Běstvinská kaple tak není jen zmenšenou sakrální stavbou, ale promyšleným architektonickým celkem, v němž se číslo šest neustále vrací.
Proč právě šest cípů?
Jednoznačný výklad symboliky se nedochoval. Šesticípé hvězdy mohou souviset s ikonografií sv. Jana Nepomuckého, jehož zobrazení bývá spojováno s hvězdami kolem hlavy. Uvažovat lze také o mariánské symbolice nebo o čistě kompozičním řešení, které stavbě propůjčilo výrazný a jednotný vzhled. Dostupné výklady proto nabízejí několik možností, nikoli jistý návod, jak celý program chápat.
Jisté je, že šestka nebyla použita náhodně pouze na jednom místě. Opakuje se v půdorysu, oknech, lucerně i vrcholové výzdobě a vytváří z kaple stavbu, kterou lze číst jako geometrický symbol i jako barokní hru s tvarem a světlem.
Santiniho stopa, nebo dílo jiného stavitele?
Kaple bývala připisována Janu Blažeji Santinimu, jehož tvorba je známá propojováním barokní dynamiky s gotickými motivy a symbolickými půdorysy. Dnes však jeho autorství nelze považovat za jisté. Odborné názory ji řadí spíše do Santiniho okruhu a hovoří o stavbě některého z jeho pokračovatelů.
Jako možný autor se uvádí Santiniho žák a následovník Jan Jakub Vogler. Novější interpretace zároveň připouští autorství chrudimského stavitele Donáta Morazziho. Právě nejistota kolem původu stavby je jednou z jejích zajímavostí: návštěvník zde nestojí před bezpečně identifikovaným dílem slavného architekta, ale před originální realizací, jejíž místo v dobové stavební síti se stále upřesňuje.
Za stavebníka bývá považován Antonín Arnošt z Birkensteinu. Kaple tak souvisí s rozvojem celého běstvinského vrchnostenského areálu, k němuž patří také zámek a kostel v její blízkosti.
Jan Nepomucký, most a čtyři světadíly
Časové zařazení kaple přináší další pozoruhodný detail. Pravděpodobně vznikla ještě před svatořečením Jana Nepomuckého v roce 1729. Úcta k pražskému mučedníkovi tedy v Běstvině dostala výraznou architektonickou podobu v době, kdy jeho kanonizace teprve čekala na završení.
V interiéru se nachází dřevěné polychromované sousoší Apoteóza sv. Jana Nepomuckého, datované do roku 1726 a připisované Ignáci Rohrbachovi. Světec stojí mezi dvěma anděly na šestibokém podstavci. Jeho obloukové části mohou připomínat most, z něhož byl podle tradice svržen do Vltavy. Výzdobu doplňují čtyři alegorické postavy, chápáné jako dobové personifikace známých světadílů – Evropy, Afriky, Ameriky a Asie.
Krátká zastávka v historickém areálu
Kaple stojí přímo v centru Běstviny na návsi a dobře se hodí jako zastavení při prohlídce obce. V bezprostředním okolí lze vnímat širší historické souvislosti díky blízkosti zámku a kostela. Exteriér je možné obdivovat jako samostatnou památku, zároveň však dává větší smysl vnímat jej jako součást barokně utvářeného místa.
Pravidelné zpřístupnění interiéru ani návštěvní doba nejsou spolehlivě doloženy. Při plánování výletu je proto rozumné počítat především s prohlídkou zvenčí. I ta ale odhalí většinu toho, co činí běstvinskou kapli výjimečnou: neobvyklý půdorys, gotizující detaily, opakující se motiv šestky a příběh stavby, jejíž autor zůstává otevřenou otázkou.