Hrad Návarov stával na výrazné skalní ostrožně nad údolím Kamenice, v místní části Návarov obce Zlatá Olešnice na Jablonecku. Z někdejšího mocného sídla dnes zůstaly především zdi, terénní stopy a fragmenty staveb. Právě jejich spojení s divokou krajinou dává místu působivou atmosféru. Výlet sem není jen návštěvou historické památky, ale také cestou do členitého údolí, kterým prochází Palackého stezka.
Hrad s kořeny ve středověku
Nejstarší dějiny Návarova nejsou zcela jednoznačné. Oficiální materiály hradu uvádějí vznik už na konci 13. století, jiné podklady mluví spíše o století čtrnáctém. Národní památkový ústav eviduje první písemnou zmínku o hradu k roku 1365, bezpečně doložený je nejpozději roku 1380, kdy se jako jeho držitel uvádí Jindřich z Valdštejna. Zakladatel ovšem jistý není. Hrad mohl být panovnickým majetkem, případně souviset s pány z Valdštejna.
Na konci 14. století získal na držení hradu a panství manským listem krále Václava IV. Jan Čúcha ze Zásady. Později se Návarov dostal do rukou Smiřických ze Smiřic, kteří jej vlastnili více než sto let. Význam hradu dokládá i jeho poloha: kontroloval prostor nad Kamenicí a ležel v krajině, kde se stýkaly obchodní, správní i vojenské zájmy.
Obléhání, Švédové a konec Návarova
Roku 1469 hrad oblehlo vojsko krále Jiřího z Poděbrad. Stavební podoba areálu naznačuje, že právě po této události mohlo dojít k posílení přístupové strany. Štítová zeď a bašty snad představují reakci na tehdejší způsob obléhání, jistotu však odborníci nemají.
Po bělohorské konfiskaci připadl Návarov roku 1623 Albrechtu z Valdštejna. V následujících letech přešel jako léno ke Kristiánu z Valdštejna a později ke Gertrudě de Lamotte. Rozhodující okamžik přišel za třicetileté války. V roce 1643 hrad dobyli Švédové a o rok později císař Ferdinand III. nařídil jeho zboření. Důvod byl praktický: opuštěný nebo znovu obsazený Návarov by mohl sloužit jako opěrný bod při dalších vojenských vpádech.
Co uvidíte na zřícenině
Návarov nebyl jednoduchým hrádkem s jedinou věží. Jeho dispozice byla čtyřdílná a zahrnovala předhradí, vlastní hradní jádro, přihrádek a vysunuté opevnění. Jádro mělo šestiboký půdorys a dodnes se v něm nacházejí fragmenty dvou palácových staveb. V terénu lze rozeznat také části hradeb, příkopy, sklepení a další pozůstatky obranného systému.
Obvodová zástavba byla rozložena na několika skalních hřbetech, takže při prohlídce pomáhá vnímat nejen jednotlivé zdi, ale i samotný tvar ostrohu. Zřícenina je zároveň významným archeologickým územím. Záchranné výzkumy zde proběhly v letech 1994 a 1996. Celková konzervace byla dokončena v roce 2019 a umožnila, aby se návštěvníci mohli po areálu bezpečněji pohybovat a zároveň aby byly cenné pozůstatky uchovány pro další generace.
Tip na výlet údolím Kamenice
K Návarovu se dá dojít po značených trasách Palackého stezky. Jednou z možností je vyrazit od železniční stanice Plavy a pokračovat přes žlutou a modrou značku ke zřícenině. Výlet lze prodloužit kolem návarovského zámku, přes most v Návarově a dále po červené značce směrem k vodopádům a Bozkovským dolomitovým jeskyním. Zámek přitom představuje mladší etapu dějin panství a není součástí hradní zříceniny.
Samotný areál bývá podle aktuálního návštěvního řádu přístupný v sezoně od dubna do konce října, zdarma a bez průvodce. Před cestou je rozumné ověřit aktuální podmínky, protože za nepříznivého počasí může být uzavřen. Na místě se chodí pouze po vyznačených trasách; čeká vás nerovný, skalnatý terén, prudší výstup, snížené stropy a další nástrahy typické pro zříceniny. Pevná obuv je proto samozřejmostí a na zdi ani skalní masivy se nesmí lézt.
Návarov zaujme návštěvníky, kteří hledají méně okázalé, ale vrstevnaté památky. V několika desítkách minut tu lze přejít od středověkého opevnění k přírodnímu údolí, vodopádům nebo jeskyním. Zbytky hradu přitom nepůsobí jako izolovaný monument, ale jako součást krajiny, která jeho historii pomáhá dodnes vyprávět.