Jen něco přes hektar chráněné plochy stačí k tomu, aby se na ní soustředila mimořádná pestrost rostlin i živočichů. Národní přírodní památka Bílé stráně leží u Pokratic na severním okraji Litoměřic a je součástí CHKO České středohoří. Teplomilný svah na světlém opukovém podloží patří k nejvýznamnějším lokalitám vstavačovitých v celém pohoří.
Chráněné území má podle aktuálních údajů přibližně 1,31 hektaru a ochrana zde platí od roku 1954. Nejde přitom jen o botanickou raritu. Bílé stráně jsou ukázkou toho, jak mohou geologické podloží, slunná poloha a citlivá péče vytvořit prostředí pro desítky vzácných druhů.
Světlé svahy, které dávají místu jméno
Podkladem zdejších strání jsou slínovce a vápnité jílovce, horniny bohaté na minerály. Jejich zvětrávání a působení vody místy odhaluje světlý podklad, podle něhož lokalita získala své jméno. Na svahu se mohou objevovat také drobné sesuvy a erozní rýhy, které dotvářejí jeho charakteristický vzhled.
Pro přírodu je důležitá především kombinace vápnité půdy, teplého stanoviště a otevřeného travnatého prostoru. Daří se tu suchým trávníkům, v nichž vedle běžnějších druhů rostou i rostliny s velmi omezeným výskytem v české krajině. Na jaře a od května bývá nejlepší čas vyrazit za zdejší květenou, přesné období kvetení však závisí na počasí v daném roce.
Orchideje mezi trávami
Bílé stráně jsou známé především výskytem orchidejí. Pozorný návštěvník tu může při šetrné procházce zahlédnout například střevíčník pantoflíček, tořič hmyzonosný, vstavač nachový, pětiprstku žežulník, vemeník dvoulistý nebo bradáček vejčitý. Některé z těchto druhů působí nenápadně, jiné zaujmou výrazným květem, všechny však patří k rostlinám, které si zaslouží mimořádnou ochranu.
Výčet zdejších zajímavostí tím nekončí. Roste tu také třemdava bílá, bělozářka větvitá, len žlutý, plamének přímý, sasanka lesní, medovník meduňkolistý, len tenkolistý, hořec křížatý nebo koulenka prodloužená. Právě pestré složení rostlin vytváří podmínky pro další obyvatele stráně. Květy a traviny poskytují potravu i úkryt mnoha druhům bezobratlých.
Motýli potřebují otevřenou krajinu
Význam Bílé stráně zdaleka nekončí u rostlin. Lokalita hostí stovky druhů motýlů a brouků. Uváděn je například prstaveník kostivalový nebo pestrobarevec petrklíčový, stejně jako modrásek kozincový. Starší turistické materiály hovoří dokonce přibližně o tisícovce druhů motýlů; tento údaj je však vhodné chápat jako údaj uváděný dřívějším zdrojem, zatímco novější podklady popisují zdejší entomofaunu obecně jako mimořádně bohatou.
Taková pestrost nevzniká sama od sebe. Pokud by stráně zarostly náletovými dřevinami, zmizela by slunná místa i rostliny, na něž jsou mnozí motýli vázáni. Ochrana proto zahrnuje odstraňování náletů, občasné kosení a extenzivní pastvu. Na lokalitě se doplňkově uplatňuje také pastva oslů, kteří spásají některé houževnaté trávy méně ochotně přijímané ovcemi.
Výlet z Litoměřic s ohleduplným koncem
K vlastní národní přírodní památce se lze vydat po neznačené odbočce z červené turistické trasy mezi Litoměřicemi a Skalicí. Poslední úsek proto nemusí být na první pohled zcela zřejmý a vyplatí se věnovat pozornost mapě i značení v terénu. Bílé stráně nemají běžně používanou poštovní adresu; jako orientační bod slouží Pokratice a severní okraj Litoměřic.
Při návštěvě je důležité zůstat ohleduplný. Orchideje ani další rostliny se nesmějí trhat, vyrývat nebo poškozovat. Do oplocených pastvin se nevstupuje, pasoucí se zvířata je třeba nerušit a psy mít pod kontrolou. V CHKO zároveň platí obecná pravidla pohybu v přírodě, včetně zákazu vjezdu motorovými vozidly mimo silnice.
Pozor také na názvosloví: národní přírodní památka u Pokratic není totožná s rozsáhlejší evropsky významnou lokalitou Bílé stráně u Litoměřic. Ta má rozlohu 63,9 hektaru a skládá se ze čtyř oddělených segmentů v okolí Litoměřic, Žitenic, Malíče a Kamýku. I širší území je cenné svými suchými trávníky a vzácnými druhy, vlastní návštěva Bílé stráně u Pokratic však představuje krátký, silný zážitek z pozoruhodné krajiny přímo nad městem.