Napříč Pustým žlebem, přímo proti vstupu do Punkevních jeskyní, vystupuje ze zalesněného svahu skalnatá ostrožna se zříceninou Blanseku. Zatímco Macocha a podzemí Moravského krasu patří k nejnavštěvovanějším místům regionu, hrad zůstává poněkud stranou hlavního turistického proudu. Právě v tom spočívá jeho kouzlo: v krajině známé především jeskyněmi připomíná, že zdejší historie se odehrávala také na povrchu.
Biskupská pevnost v krajině krasu
Blansek vznikl po polovině 13. století, nejspíše ve třetí čtvrtině tohoto věku. Za jeho zakladatele je považován olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, výrazná osobnost středověké Moravy. Hrad nebyl pouze izolovaným panským sídlem. Stal se správním a mocenským centrem rozsáhlého biskupského lenního systému, k němuž náleželo více než třicet manů.
V písemných pramenech je Blansek doložen nejpozději roku 1275. Některé odborné evidence uvádějí jako rok první zmínky 1271, rozdíl souvisí s odlišným výkladem pramenů. Jisté však je, že hrad měl už ve 13. století významné postavení a jeho poloha nebyla zvolena náhodně. Výběžek vysunutý nad kaňonem poskytoval přirozenou ochranu a zároveň umožňoval kontrolovat okolní území.
Hrad, který prozradí půdorys
Blansek patřil k rozsáhlým dvojdílným hradům. Zadní hrad chránila kamenná hradba, val a dvojitý příkop. V přední části se nacházela mimo jiné hranolová věž, vlastní hradba a další příkop. Ve 14. století přibylo také předhradí, které rozšířilo celý areál.
Na zdejší obranné soustavě je pozoruhodné, jak důmyslně využívala členitý terén. Křídlové zdi vybíhaly do svahů a znesnadňovaly přístup k příkopům před hradním jádrem. I když dnes návštěvník vidí především torza zdí a terénní nerovnosti, dochovaný půdorys pomáhá představit si, jak promyšlenou stavbou Blansek býval.
Mezi držitele či správce hradu patřili například Erhart z Kunštátu a Skal, Aleš z Kunštátu a Lysic, Vilém Zajíc z Valdeka nebo Jan ze Studnic. Hrad se v průběhu 14. a 15. století stal součástí systému biskupských lén a zástav. Jeho dějiny tak nejsou jen příběhem jednoho sídla, ale také svědectvím o způsobu, jakým církevní vrchnost spravovala rozsáhlé území.
Požár a konec středověkého sídla
Blansek se dostal do souvislosti s konflikty 15. století a husitským obdobím. Odborné poznatky připouštějí jeho obléhání, neexistuje však jistý doklad, že byl v husitských válkách skutečně dobyt. Hrad byl opuštěn nejpozději kolem roku 1461 a archeologické nálezy jeho zánik pravděpodobně spojují s požárem.
Výzkumy a povrchové sběry přinesly množství keramiky, zejména z druhé poloviny 14. století až první třetiny 15. století. Nálezy podle památkové péče naznačují poměrně vysokou životní úroveň lidí, kteří na hradě žili. I zdánlivě nenápadné střepy tak pomáhají doplnit obraz místa, které by jinak vyprávělo hlavně prostřednictvím zdiva a terénu.
Výlet k hradu vyžaduje respekt
Blansek je kulturní památkou od roku 1958 a zároveň významnou archeologickou lokalitou. Zřícenina je také výraznou součástí krajinného rázu Pustého žlebu. Její romantický vzhled však nesmí zakrýt skutečnost, že se nachází v havarijním stavu. Koruny zdiva jsou rozvolněné, spodní partie poškozuje mráz a hrozí zřícení konstrukcí do hlubokého údolí Punkvy.
Není proto vhodné lézt po zdech, vstupovat do nestabilních částí ani se zdržovat těsně pod hradními konstrukcemi. Při návštěvě je nutné respektovat aktuální značení, případná omezení a pokyny Správy CHKO Moravský kras. Stejně důležité je zůstat na značených cestách a nezasahovat do archeologických pozůstatků.
Novodvorskou alejí do Pustého žlebu
Přirozeným nástupním místem k výletu je osada Nové Dvory. Cesta vede kolem Novodvorské aleje, která podle ochrany přírody směřuje právě ke zřícenině. Tvoří ji šedesát památných lip malolistých a velkolistých, takže už samotný přístup nabízí působivý kontakt s krajinou Moravského krasu.
Návštěvu Blanseku lze spojit s výpravou k Punkevním jeskyním, Macoše a vyvěračkám Punkvy. Naučná trasa Pustým žlebem představuje přibližně osm kilometrů dlouhý výlet střední obtížnosti. Hrad zde není klasickou památkou s pokladnou a pravidelnými prohlídkami, ale zastavením pro ty, kdo chtějí krajinu poznat v širších souvislostech. V roce 2026, kdy si CHKO Moravský kras připomíná 70 let od vyhlášení, může být Blansek připomínkou, že ochrana zdejšího území se týká nejen jeskyní a lesů, ale také cenných stop lidské minulosti.