Jen málokterá zřícenina v Česku působí tak, jako by vyrůstala přímo z podzemí. Hrad Holštejn stojí na vápencovém ostrohu jižně od stejnojmenné obce a pod jeho skalou se nachází jeskyně známá jako Hladomorna nebo Lidomorna. Právě toto neobvyklé spojení dalo vzniknout představám o tajné hradní chodbě a vězení hluboko pod skalním sídlem.
Romantická legenda má ovšem k historické skutečnosti poněkud dál, než se dlouho předpokládalo. Výzkum ukázal, že podzemní prostory vznikly přirozenou geologickou činností. Hrad a jeskyni tedy nespojuje člověkem vybudovaná chodba, ale hornina, v níž se oba prvky setkávají.
Z hradu zůstaly zdi, příkop i stopy paláce
První písemná zpráva o Holštejně pochází z roku 1278. Hrad je tradičně spojován s Hartmanem, případně Nartmanem z Čeblovic. Na svou dobu šlo o významné sídlo, které využívalo přirozeně chráněnou vápencovou skálu i strategickou polohu v krajině Moravského krasu.
Dnes návštěvník uvidí především části západní a jižní obvodové zdi, pozůstatky čtyřprostorového paláce a terénní nerovnosti po dalších stavbách. Výrazným prvkem je hluboký příkop na jihozápadní straně hradního jádra. Podle památkových zjištění zde mohl kdysi vést most napojený na jižní přístupovou komunikaci.
Hrad zanikl nejpozději na přelomu 15. a 16. století. Roku 1531 už byl uváděn jako pustý a postupně se proměnil ve zříceninu, jejíž zbytky dnes doplňuje okolní les a skalnatý terén.
Hladomorna mezi pověstí a archeologií
Vchod do jeskyně se obrací směrem k dnešní obci Holštejn a leží přímo pod hradní skálou. Název Hladomorna přirozeně podporuje představu, že zde byli drženi odsouzenci, případně spouštěni otvorem ve stropě. Tento příběh se v regionu traduje dlouho a bývá spojován také s nálezy lidských ostatků.
Je však důležité oddělit lidové vyprávění od výsledků odborného průzkumu. Archeologický dohled při pracích v květnu 2010 doložil, že propojení hradního návrší s jeskyní je přírodního původu. Jeskyně podle závěrů památkové péče nebyla začleněna do hradního vězeňského systému. Její využití mohlo souviset například s odvodem přívalových vod.
Výzkum popsal přírodní propastovitou část, která se po přibližně 25 až 30 metrech napojuje na hlavní dóm Hladomorny. Nejde tedy o dlouhou tajnou chodbu, jakou by si člověk mohl představit při četbě starých pověstí. Jeskyně přesto zůstává působivým místem a její historie je mnohem starší než samotný hrad. Archeologové zde doložili pravěké osídlení, mimo jiné nálezy z období kultury se šňůrovou keramikou, a uváděny jsou také pazourkové čepele z mladšího paleolitu.
Pod hradem bývalo celé městečko
Holštejnská lokalita není jen izolovanou zříceninou. Severně od hradu se rozkládalo středověké podhradní městečko, o němž existuje písemná zmínka z roku 1437. Podle archeologických zjištění mohlo mít zhruba 13 až 14 usedlostí, v terénu po něm však dnes nejsou pozůstatky příliš nápadné.
Širší okolí doplňují relikty středověkých cest a pozůstatky vápenických pecí. Hrad tak stojí uprostřed rozsáhlého zaniklého sídlištního komplexu, který připomíná, že středověký Holštejn nebyl pouze vojenským bodem, ale také místem každodenního života, obchodu a řemesel. Tradiční výklad názvu Holštejn odkazuje k duté skále či dutému kameni, což dobře odpovídá zdejšímu jeskynnímu podloží. Jde však o etymologické vysvětlení, které je vhodné brát jako tradiční výklad.
Výlet v Moravském krasu
K hradu a Hladomorně vedou značené turistické cesty. Červená trasa přichází ze směru Šošůvka a Ostrov u Macochy, žlutá pak od Baldovce. Nástupní podmínky v obci Holštejn nově zlepšuje parkovací plocha dokončená v březnu 2026. Konkrétní režim jejího využívání je vhodné před cestou ověřit u obce.
Samotná zřícenina je volně navštěvovaná lokalita bez klasických prohlídek a návštěvních hodin. Terén je nerovný, místy skalnatý a u dochovaných konstrukcí či okrajů může být nezajištěný. Hodí se proto pevná obuv a zvýšená opatrnost; místo není vhodné pro kočárky ani pro bezbariérový pohyb.
Také vstup do Hladomorny vyžaduje obezřetnost. Není jisté, že je jeskyně přístupná po celý rok, a v Moravském krasu obecně platí ochranný režim pro jeskynní prostory. V jeskyni navíc zimují netopýři, například netopýr velký a netopýr ušatý. Případná omezení je nutné respektovat a podzemí nerušit. Návštěva Holštejna tak nejlépe funguje jako krátký, ale obsahově bohatý výlet: spojí zříceninu, krasovou přírodu, archeologii i příběh, v němž se legenda postupně potkává s vědeckým poznáním.