Kaple v podhradí, která se stala farním kostelem
Kostel svatého Gotharda stojí v severozápadní části Bouzova, v bezprostředním podhradí známého hradu. Na první pohled působí jako poklidná venkovská sakrální stavba, její historie je však úzce spojena s bouzovským panstvím i proměnami místní farnosti.
Původně sloužil jako hradní kaple. Přesné datum jeho vzniku není jisté. Jedna tradice jej spojuje se vznikem hradu a klade jeho počátky nejpozději na začátek 14. století. Jiné prameny hovoří o goticko-renesanční kapli zhruba kolem roku 1540. Jistě doložená je až přestavba, která začala v roce 1727 a skončila o rok později. Tehdy kaple získala podobu farního kostela po obnovení farní správy v Bouzově.
Při stavebních pracích byly odkryty krypty s kosterními ostatky. V kostele se nacházela také hrobka tří bouzovských pánů z rodu Bergů, pohřbených podle farního historického přehledu v letech 1600, 1614 a 1615. Kostel tak není jen místem bohoslužeb, ale také důležitým paměťovým bodem zdejšího kraje.
Jednolodní stavba s rokokovým oltářem
Architektonicky jde o jednolodní kostel s boční kaplí. Historické popisy zmiňují také nízkou věž v zadní části, hlavní vstup pod věží, boční vchod a kůr s varhanami. Stavbu obklopuje malý hřbitov a ohradní zeď s mohutnými opěrnými pilíři, která výrazně dotváří její vzhled.
Nejvýraznějším prvkem interiéru je hlavní oltář. Je rokokový, volně stojící a částečně zděný i dřevěný. Uprostřed se nachází obraz svatého Gotharda, jehož autor není znám. Světec je na něm zachycen klečící před Ježíšem; v dolní části obrazu se podle farního popisu objevují hrad a dva kostely. Po stranách svatostánku z roku 1846 stojí sochy svatého Karla Boromejského a svatého Ambrože. Oltář byl v roce 1893 dekorativně upraven Janem Talancem z Mohelnice.
Svatý Gothard byl benediktinský opat a v lidové tradici bývá uváděn také jako patron zedníků. Jeho zasvěcení proto dobře zapadá do prostředí historického sídla, které po staletí utvářeli stavitelé, řemeslníci i obyvatelé podhradí.
Reliéf, který přitahuje pozornost
Za zvláštní pozornost stojí kamenný reliéf v předsíni u vchodu. Zobrazuje Korunování blahoslavené Panny Marie. Ve spodní části jsou kolem prázdného hrobu zachyceni apoštolové. Dílo je vytesané z jediného kusu kamene, což mu dodává nejen uměleckou, ale i řemeslnou působivost.
Jeho stáří ani původ však nelze určit s úplnou jistotou. Místní farní text jej považuje za nejméně 400 let starý, opatrnější datace jej řadí do 16. až 17. století. O původu reliéfu se navíc vedou dohady. Právě tato nejistota je součástí jeho příběhu: návštěvník před sebou nemá pouze dekoraci, ale dílo, jehož minulost stále nabízí prostor k otázkám.
V kostele se nachází také pískovcová křtitelnice. Její víko připomíná skalisko, z něhož prýští voda. Na vrcholu je znázorněn Ježíš křtěný svatým Janem a nad nimi se vznáší holubice.
Detaily, které doplňují historický celek
Podobu interiéru dotvářejí lavice a dubové zpovědnice, pořízené nebo upravené v roce 1782. Ve stejném období vznikla také ohradní zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. Dnešní bílo-modré mramorové dláždění pochází z roku 1885. U hlavního vchodu stojí misijní kříž z roku 1854.
Kostel je dodnes centrem bouzovské farnosti, kterou spravuje Německý řád. Konají se zde bohoslužby i řádové slavnosti a díky dobré akustice také koncerty. Pro návštěvníka může být příjemným, komornějším protějškem k monumentálnímu hradu, který přitahuje většinu pozornosti.
Interiér nemusí být během běžné návštěvy hradu volně přístupný, proto je vhodné aktuální možnost prohlídky ověřit u bouzovské farnosti. Zvenčí je však možné vnímat celý historický areál – kostel, hřbitov, opěrné pilíře, ohradní zeď i misijní kříž. Při návštěvě Bouzova tak stojí za to nespěchat od hradu pryč a věnovat pozornost i této nenápadné památce v jeho podhradí.