Jen několik kilometrů severně od Rokycan se nachází místo, kde se během několika staletí vystřídaly hrad, šlechtické sídlo, botanická zahrada i lesnické učiliště. Březinský areál je dnes pozoruhodnou ukázkou toho, jak se historická krajina postupně proměňovala podle potřeb svých majitelů. Zámek je soukromý a běžně nepřístupný, právě proto je plánované jednodenní otevření v září 2026 mimořádnou příležitostí nahlédnout také do jeho interiérů.
Od hradu k romantickému Salonu
Nejstarší vrstvu místa představuje hrad na skalnatém ostrohu. Podle archeologického popisu šlo o jednodílný hrad donjonového typu, jehož hlavní obytnou část tvořila čtverhranná věž se zaoblenými nárožími. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1389. Nejpozději v 17. století však hrad zpustl a zůstala z něj především věž a terénní stopy.
Za Kašpara Marii Šternberka dostala dochovaná věž zcela novou podobu. Roku 1810 byla upravena na romantický altán zvaný Salon. Přes hradní příkop k němu vedl dřevěný most, takže výlet do parku mohl mít i podobu malého dobrodružství. Salon se na počátku 21. století dočkal rekonstrukce. Nejde ale o běžně provozovanou památku s pravidelnými prohlídkami, a návštěvu je proto nutné přizpůsobit aktuálním možnostem areálu.
Empírové sídlo Šternberků
Nový zámek nechal Jáchym ze Šternberka budovat na přelomu 18. a 19. století. Stavba vznikala postupně: původně šlo o dvě krajní budovy, které později spojil střední trakt. Výsledkem je patrový empírový celek s výrazným středním rizalitem, jenž působí klidně a reprezentativně, ale zároveň si zachovává vazbu na starší hradní ostroh.
Po Jáchymově smrti v dotváření areálu pokračoval jeho bratr Kašpar Maria Šternberk. Výstavba zámku začala podle různých podkladů v 90. letech 18. století nebo kolem roku 1806, přičemž střední část byla dokončena až po roce 1817. Právě Kašpar Maria vtiskl Březině její nejvýraznější vědecký a krajinářský rozměr.
Vědec, který pěstoval rostliny i nové myšlenky
Kašpar Maria Šternberk patřil k významným botanikům, paleontologům a geologům své doby. Byl také jednou ze zakladatelských osobností Národního muzea a na Březině roku 1838 zemřel. U zámku založil botanickou zahradu se skleníky, kde se rostliny nejen pěstovaly, ale také systematicky evidovaly a vyměňovala se jejich semena.
Rozsah této činnosti dokládá katalog semen z roku 1817, který obsahoval 1 354 položek. Botanická zahrada se sice nedochovala v původní podobě, její pozůstatky jsou však patrné v terénu. V okolí lze najít některé dřeviny a rostliny, které zde byly historicky pěstovány nebo později zplaněly. Zmiňovány jsou například jedlovec kanadský, klokoč zpeřený, pěnišníky, pérovník pštrosí či kolotočník ozdobný.
Park jako součást šternberské krajiny
Zámecký park se začal utvářet patrně už za Jáchyma Šternberka a Kašpar jej dále rozvíjel. Navazoval na lesní porosty a sousedil s oborou. Obec uvádí, že někdejší obora měla rozlohu 420 hektarů a chovala se v ní daňčí a mufloní zvěř; tento údaj se vztahuje k historickému areálu a nelze jej automaticky chápat jako popis dnešního stavu.
Zámek s parkem je kulturní památkou od roku 1958. Po druhé světové válce sloužil areál lesnickému učilišti, které jej opustilo v roce 2002. V roce 1992 byl zámek a přilehlý park restituován. Současným majitelem je podle aktuálních informací JUDr. Filip Sternberg.
Mimořádné otevření v září 2026
V sobotu 12. září 2026 se má Březina výjimečně otevřít veřejnosti v rámci projektu Zámek v pohybu. Program připravují studenti Arts managementu Vysoké školy ekonomické v Praze a nabídnout má divadelní scénky v běžně nepřístupných interiérech, komentované vycházky parkem, dětskou badatelskou stezku a tematickou výstavu. Komentované procházky jsou plánovány na 10, 12 a 15 hodin.
Akce má začínat v dopoledních hodinách, přesný konec programu se však v jednotlivých pozvánkách liší. Vstupné má být dobrovolné a kvůli omezené kapacitě místností se doporučuje rezervace. Před cestou je vhodné ověřit aktuální informace u pořadatelů, stejně jako režim vstupu do parku, který je součástí soukromého areálu.
Výlet lze spojit s návštěvou nedalekého vrchu Hradiště vysokého 619 metrů. Dochoval se zde dvojnásobný kamenný val předhistorického, respektive raně slovanského hradiště. Březina tak nabízí výpravu hned přes několik vrstev českých dějin – od raného osídlení přes středověký hrad až po vědecky utvářenou šternberskou krajinu.