V Klatovech se pod barokním jezuitským kostelem nachází místo, které dokáže návštěvníka zaujmout historií i důmyslností svého provedení. Takzvané katakomby jsou ve skutečnosti krypty, tedy valeně zaklenutý polosuterén pod částí kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Od 17. století sloužily jako pohřební prostor a dnes představují jednu z nejvýznamnějších památek města.
Areál kostela, katakomb a někdejší latinské školy byl v říjnu 2025 prohlášen národní kulturní památkou. Toto zařazení potvrzuje jeho výjimečné postavení v rámci českého památkového fondu a připomíná, že Klatovy nejsou jen vstupní branou k Šumavě, ale také městem s pozoruhodnou barokní minulostí.
Krypta spojená s příchodem jezuitů
Jezuité přišli do Klatov v roce 1636 a ještě téhož roku začali vyučovat první žáky. Postupně zde vybudovali rozsáhlý komplex s kolejí, seminářem, školou a kostelem. Stavba chrámu podle plánů Carla Luraga a Giovanniho Domenica Orsiho začala položením základního kamene 24. dubna 1656. První bohoslužba se konala v roce 1675, po požáru v roce 1689 však následovaly další úpravy, které pokračovaly až do roku 1717.
Krypty vznikaly současně s kostelem a pohřbívalo se v nich přibližně od roku 1676 do roku 1783. Odpočinek zde nalezli především členové jezuitského řádu a jejich mecenáši z řad šlechty a měšťanů. Mezi známé osobnosti patřil misionář Vojtěch Chanovský z Dlouhé Vsi, jenž se zasloužil o příchod jezuitů do Klatov. Celkem zde bylo v průběhu let uloženo více než 200 osob. Pohřbívání ukončil zákaz vydaný císařem Josefem II. v roce 1784 z hygienických důvodů.
Barokní řešení, které pracovalo se vzduchem
Nejpozoruhodnější částí příběhu katakomb není pouze jejich stáří, ale také ventilační systém. Stavitelé vytvořili síť průduchů, vodorovných kanálů a svislých komínů. Chladnější vzduch proudil dovnitř otvory ve stěnách, zatímco teplejší vzduch stoupal vzhůru a byl odváděn mimo krypty. Přirozená cirkulace pomáhala snižovat vlhkost a umožnila vysychání těl bez použití moderních technologií.
Ve 20. století však systém narušily nevhodné stavební zásahy. Zvýšená vlhkost vedla ke zničení části mumií. V roce 1937 bylo 140 poškozených ostatků uloženo do společného hrobu na hřbitově u kostela svatého Jakuba, kde tuto událost připomíná pamětní kámen. Příběh katakomb tak není jen vyprávěním o minulosti, ale také ukázkou toho, jak citlivě musí být historické prostory udržovány.
Od pietního prostoru k moderní expozici
Rozsáhlá obnova proběhla v letech 2011 a 2012. Odborníci vyčistili svislé ventilační komíny, prostory rozdělili na muzejní a pietní část a připravili novou expozici. Mumie byly odborně ošetřeny a uloženy do nových rakví s prosklenými víky, která umožňují jejich prohlídku a zároveň poskytují lepší ochranu.
V celém areálu se podle oficiálních údajů nachází 38 mumií a kosterních ostatků. Veřejnosti je vystavena část souboru, uvádí se 30 mumifikovaných těl, zatímco dalších sedm ostatků zůstává v nepřístupné části krypt. Nejde tedy o stovky dochovaných mumií, ale o zbytek původně mnohem početnějšího pohřebního prostoru.
Prohlídka návštěvníky provede nejen samotnými kryptami. Součástí je také výklad o působení jezuitů v Klatovech, jejich školství, misiích, vědě, medicíně a hudbě. Projekce přibližuje příchod řádu i vznik kostela, nechybí model města a chrámu. Audioprůvodce nabízí trasu s patnácti tematickými zastaveními, která zabere přibližně hodinu.
Výlet za historií Klatov
Katakomby najdete v Denisově ulici, přímo v historickém centru Klatov. Patří k nejnavštěvovanějším cílům Plzeňského kraje; v roce 2024 jimi podle městských údajů prošlo téměř 42 tisíc lidí. Návštěvu lze spojit s prohlídkou jezuitského kostela a koleje, arciděkanského kostela, Černé věže nebo Pavilonu skla.
Otevírací doba i vstupné se mohou podle sezony měnit, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální informace u provozovatele. Vstup je možný individuálně i s průvodcem. Ať už člověka přivede zájem o barokní architekturu, dějiny jezuitů, nebo samotná technika mumifikace, klatovské krypty nabízejí neobvyklé setkání s minulostí v samém srdci města.