Na nároží ulic Přízova a Spálená dnes nestojí synagoga, přesto právě tady bude během ŠTETL FESTU jedno z nejživějších míst Brna. Na parcele bývalé Velké synagogy se po jarním archeologickém výzkumu dochovaly pozůstatky stavby a festival je na několik dní promění v prostor pro projekce, divadlo, koncerty, přednášky i setkávání. Téma pátého ročníku zní Návraty – k místům, rodinným příběhům i paměti města.
Velká synagoga se vrací do veřejného prostoru
Velká synagoga byla vypálena v noci ze 17. na 18. března 1939, krátce po okupaci Brna nacistickým Německem. Její zničení nebylo pouze likvidací jedné stavby, ale součástí vytlačování židovské přítomnosti z veřejného života. Archeologický průzkum z jara 2026 se zaměřil na základové zdivo, stavební vývoj i vrstvy spojené se zánikem synagogy.
Festival nabídne komentovanou prohlídku naleziště a přednášku archeologa Jiřího Zubalíka. Místo se však neomezí na pietní připomínku. Uskuteční se zde premiéra inscenace Identita, videoprojekce, šabatová večeře, havdala, koncerty, židovská tržnice i program pro děti. Historická parcela tak na chvíli znovu získá společenskou funkci, byť nikoli podobu obnovené budovy.
Zajímavým symbolem bude také Poesiomat. Ve čtvrtek 27. srpna se má ulice U Synagogy symbolicky vrátit ke svému historickému názvu a nový prvek bude připomínat zaniklou stavbu prostřednictvím vzpomínek pamětníků, liturgických zpěvů, archivních materiálů a současné literatury. Zda půjde o trvalou změnu názvu, nebo pouze o součást festivalového programu, je vhodné ověřit podle aktuálních informací města.
Od středověké komunity k Památníku zmizelých
Židovské dějiny Brna nezačínají až v 19. století. Středověké osídlení se rozkládalo přibližně mezi dnešním hotelem Padowetz, Zelným trhem, Masarykovou a Orlí ulicí. Nedaleko Padowetzu bývala Židovská brána, synagoga stála zhruba v prostoru pozdějšího kostela svaté Magdaleny a hřbitov se nacházel poblíž hlavního nádraží.
Po vypovězení Židů z Brna v roce 1454 se komunita začala výrazněji obnovovat až po uvolnění právních omezení v 19. století. Nový hřbitov vznikl v roce 1852, synagoga v Přízově ulici o tři roky později a roku 1859 byla ustanovena Židovská náboženská obec. Na konci 19. století měla přes sedm tisíc členů. Před druhou světovou válkou žilo v Brně přibližně 11 tisíc Židů.
Válečné deportace připomíná Památník zmizelých na 5. nástupišti hlavního nádraží. Jeho podoba od Tomáše Rusína a Jiřího Plieštika vznikla jako součást ŠTETL FESTU v roce 2023. Číselné údaje o deportovaných se v jednotlivých materiálech liší podle vymezení skupiny; uvádí se více než deset tisíc lidí z Brna a okolí, přičemž přežilo necelých 700 osob.
Vily, které vyprávějí o moderním Brně
Festivalová trasa vede také k vilám spojeným s rodinami, které ovlivnily brněnský průmysl, architekturu i společenský život. Ve vile Löw-Beer na Drobného ulici se uskuteční přednášky, debaty, workshopy, divadelní program i aktivity pro děti. Její příběh souvisí s vilou Tugendhat: Alfred Löw-Beer koupil dům s pozemkem v roce 1913 a jeho dcera Greta později získala část zahrady pro stavbu vlastního domu.
Vila Tugendhat, vybudovaná v letech 1929 až 1930 podle návrhu Ludwiga Miese van der Rohe, patří od roku 2001 na seznam světového dědictví UNESCO. Festival v ní nabídne hudební program a připomene rodinu, která musela kvůli nacistické perzekuci Brno opustit. V sousedství se program dotkne také Arnoldovy vily, kde se otevře téma rodiny Kohn, konfiskací židovského majetku a způsobů, jak dnes pečovat o místa paměti.
Další zastávkou bude vila Stiassni na Hroznové ulici. Přednášky zde přiblíží rodinu významných textilních podnikatelů i osudy majetku, který byl zabaven. Výstava textilních artefaktů inspirovaných synagogálními oponami propojí průmyslovou tradici s náboženskou kulturou.
Po stopách rodin až do Svitávky a Brněnce
Návraty v názvu festivalu neznamenají jen návrat k brněnským adresám. V Alexovicích u Brna program připomene rodinu Placzek prostřednictvím prohlídky vily, bývalé textilní továrny, přednášky o fyzikovi Georgu Placzkovi, knihy a pokládání Kamenů zmizelých. V Ivančicích návštěvníky čeká procházka po stopách židovské komunity a komentovaná návštěva hřbitova.
Za rodinou Löw-Beer se festival vydá do Svitávky, kde zpřístupní Velkou a Malou vilu. Navazující cesta do Brněnce vede do areálu bývalé textilní továrny a projektu Schindlerova Archa – Muzeum přeživších. Za války zde fungoval pobočný tábor Gross-Rosen, v němž podle festivalových materiálů našlo záchranu přibližně 1 200 Židů ze Schindlerova seznamu. Dochované tovární prostředí dnes slouží jako základ pro centrum vzdělávání, paměti a svědectví.
Jak festival navštívit
ŠTETL FEST 2026 se koná od středy 26. do neděle 30. srpna na řadě míst v Brně i mimo něj. Centrum židovské kultury ŠTETL sídlí na třídě Kpt. Jaroše, hlavní program však najdete také u bývalé Velké synagogy, ve vilách, na židovském hřbitově, v divadle Husa na provázku a v dalších lokalitách. Část akcí je zdarma, na jiné je nutná rezervace nebo vstupenka.
Do Svitávky a Brněnce festival vypravuje speciální autobus z Brna. Přesné časy, kapacitu, jazyk prohlídek a podmínky vstupu je třeba před cestou ověřit u konkrétní akce. Zvláštní ohled si zaslouží židovský hřbitov v Židenicích: jde o stále funkční pohřebiště a kulturní památku, kde je nutné respektovat pietní charakter místa.