Na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie v Budišově nad Budišovkou se otáčí korouhev, která patří k nejvýraznějším symbolům města. Je vysoká přibližně 4,2 metru, v rozpětí měří kolem 2,5 metru a váží asi 440 kilogramů. Na jedné straně zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie, na druhé svatého Gotharda s andílky. Městské materiály ji uvádějí jako největší korouhev v České republice a také jako exponát zapsaný v České knize rekordů.
Barokní kostel na mnohem starších základech
Dnešní podoba chrámu vznikala v 18. století. Základní kámen nové stavby byl položen 9. června 1745 a práce pokračovaly do roku 1755. Vysvěcení se uskutečnilo 12. dubna 1756. Na stavbu dohlížel děkan Josef Baptista a významnou finanční pomoc poskytl olomoucký kardinál Ferdinand Julius hrabě Troyer.
Pozdně barokní stavba však nevznikla na prázdném místě. Farní prameny připomínají románskou loď s dnes zaniklou apsidou z 12. století. Z původní etapy se dochovala ostění dvou románských oken. Následovala raně gotická kaple ze 13. století a gotické presbyterium ze 14. století. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1414, kdy byl chrám rozšířen o kapli svatého Gotharda. Ta se do dnešní doby nedochovala.
Starší chrám měl také renesanční věž s portálem, vystavěnou před rokem 1524. Právě v její věži zůstal zvon ulitý toho roku zvonařem Matějem. Váží přibližně 1,3 tuny a patří k nejstarším pozoruhodnostem celého areálu. Za působení rodu Paarů byla loď barokně zaklenuta, čímž se původní gotický prostor výrazně proměnil.
Věže čekaly na dokončení více než sto let
Barokní novostavba měla dlouho jeden výrazný nedostatek. Kvůli nedostatku peněz zůstaly její věže po dokončení pouze provizorně zastřešené. Na definitivní podobu čekaly až do června 1912. Prostředky se začaly systematicky shromažďovat od roku 1893 a mezi dárci byli také obyvatelé Budišova, kteří na dostavbu pamatovali ve svých závětích.
Ve stejném roce byla upravena oratoř a vznikly vitráže oken v presbytáři. Kostel se tak postupně proměňoval i v době, kdy už dávno nebyl novostavbou. V letech 1972 až 1983 prošel spolu s farou další obnovou pod odborným dohledem.
Malby, sochy a varhany
Interiér poutá pozornost množstvím uměleckých a řemeslných vrstev. Na západní stěně boční lodi se dochovala signatura vídeňského malíře Antonína Josefa Prennera z roku 1729. Objevili ji při restaurátorských pracích v roce 1999. Výzdobu doplňují dřevěné plastiky svatého Gotharda, andělů, světlonošů, kazatelny a svatého Antonína Paduánského, jejichž autorství je připisováno Giovannimu Giulianimu. V kostele jsou také obrazy svatého Jana Nepomuckého a svaté Barbory.
Cenným svědkem staršího vybavení je cínová křtitelnice z roku 1672. K hlavním prvkům interiéru patří rovněž oltář se sochou svatého Gotharda. Podle místní kronikářské tradice bývalo v kostele sedm oltářů. Historickou atmosféru dotvářejí vitráže v presbytáři a křížová cesta dokončená roku 1763.
Hudební tradici chrámu připomínají varhany, které roku 1758 postavil Josef Georg Schwarz z Libavé. Původní nástroj měl devatenáct registrů – devět manuálových, šest pozitivových a čtyři pedálové. V roce 1930 jej přestavěla krnovská firma Rieger.
Korouhev, hřbitov a prostor kolem kostela
Dnešní měděná korouhev je replikou původní železné konstrukce. V roce 1982 ji vytvořil pasíř Benedikt Andrle z Rájce. Po poškození orkánem byla opravena, pozlacena a znovu osazena na věž. Její rozměry z ní dělají nepřehlédnutelný prvek budišovského panoramatu.
Kostel obklopuje hřbitov s ohradní zdí a zdobenou kovovou bránou. Její pilíře zdobí sochy andělů, podle farních údajů od Lorenza Mattielliho. V okolí se nacházejí také kamenné kříže a kenotafy připomínající rody Paarů, Barattů-Dragono a Pötting-Persingů. Chrám tak není izolovanou památkou, ale součástí historického prostoru, který propojuje náboženské dějiny, šlechtické donátory i městskou zástavbu.
V boční lodi bývá vystavován také budišovský betlém. Přístup do interiéru nemusí být trvale volný, proto je vhodné aktuální možnosti návštěvy ověřit u Římskokatolické farnosti Budišov nebo při bohoslužbě či kulturní akci. Zvenčí je však možné dobře vnímat pozdně barokní architekturu, později dokončené věže, hřbitovní bránu i výraznou korouhev. Prohlídku lze spojit s návštěvou historického centra Budišova nad Budišovkou a nedalekého zámku.