Český Krumlov je známý především zámkem, křivolakými uličkami a výhledy na Vltavu. Nad zámeckou zahradou však začíná cesta, která nabízí jiný druh zážitku: procházku pod korunami starých stromů, mimo nejvytíženější centrum města. Historické stromořadí vede podél komunikace směrem ke Kvítkovu Dvoru a je cenným pozůstatkem krajiny, která byla utvářena společně se zámeckým areálem.
Alej stará téměř tři staletí
Vznik stromořadí se klade do první poloviny 18. století. Jde o oboustrannou alej, v níž převládají lípy. Její široké uspořádání nebylo v barokní době náhodné – podobné aleje pomáhaly zvýrazňovat důležité cesty, propojovat sídla a vytvářet působivé průhledy do okolní krajiny.
Také zde stromy vytvářejí přirozený přechod mezi reprezentativním prostorem zámecké zahrady a venkovským charakterem Kvítkova Dvora. Dnes může návštěvník vnímat především klid, stín a stáří jednotlivých dřevin. V historickém kontextu je ale alej zároveň stopou někdejšího krajinářského konceptu, který spojoval zámek s jeho hospodářským a správním zázemím.
Památné stromy, nikoli samostatná přírodní památka
Vzhledem ke stáří, krajinářskému významu a hodnotě stromů bylo stromořadí v roce 1992 vyhlášeno za památné stromy podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Toto označení se vztahuje k chráněným dřevinám. Nejde tedy o přírodní památku jako kategorii zvláště chráněného území, přestože se tak lokalita někdy nepřesně označuje.
Ochrana s sebou přináší ohleduplné chování návštěvníků. Při procházce je vhodné zůstávat na cestě, nevstupovat zbytečně do kořenového prostoru a nezasahovat do větví ani do kmene. U takto starých stromů se navíc může jejich stav postupně měnit. Případné ořezy, náhradní výsadby nebo úpravy trasy proto nemusí vždy vypadat stejně jako v minulosti.
Péče o staré stromořadí
Historická hodnota sama o sobě nestačí k tomu, aby alej přetrvala další desetiletí. V roce 2013 se městský projekt regenerace zaměřil na přibližně 110 metrů dlouhou část stromořadí na parcele číslo 1483/2 v katastrálním území Český Krumlov. Odborníci zde posuzovali patnáct dřevin a podle jejich stavu navrhovali sanaci, případně náhradní výsadbu u stromů v havarijním stavu.
Číslo patnáct se týká právě této hodnocené části, nikoli nutně celého stromořadí. Takové rozlišení je důležité: alej je třeba vnímat jako celek, ale péče o ni se může týkat jednotlivých úseků a konkrétních stromů.
Výlet od zámku ke Kvítkovu Dvoru
Stromořadí lze zařadit do pěšího okruhu „Přes zámek k Ptačímu hrádku a na Kvítkův Dvůr“. Celá trasa měří přibližně 4,1 kilometru a překonává převýšení kolem 94 metrů. Nevede po jediném typu povrchu – střídá se asfalt, dlažba, štěrk, polní i lesní cesta. Výlet proto není jednotně bezbariérový a hodí se spíše pro návštěvníky, kteří počítají s běžnou terénní procházkou.
Výhodou okruhu je pestrost. Začít lze u zámeckého areálu a jeho venkovních prostor, pokračovat kolem stromořadí, zamířit k Ptačímu hrádku a dojít až ke Kvítkovu Dvoru. Cestou se otevírají výhledy na Český Krumlov a Blanský les, zatímco alej nabídne klidnější úsek pod korunami stromů.
Kvítkův Dvůr má vlastní dlouhou historii. Jeho počátky sahají do 13. až 14. století, kdy sloužil jako sídlo leníka krumlovských pánů. Dnešní podoba vychází z rokokové přestavby po roce 1750. Objekt je v soukromém vlastnictví, takže případnou prohlídku nelze považovat za automatickou součást volně přístupné trasy. Samotná cesta podél stromořadí však představuje zajímavý způsob, jak poznat Český Krumlov i za hranicí nejznámějších památek.