Uvnitř zdobné historické budovy Císařských lázní se ukrývá prostor, který na první pohled působí jako současná socha. Červená ocelová konstrukce vyplňuje někdejší obslužné atrium a podle potřeby se proměňuje v koncertní sál, divadelní hlediště, kino, konferenční prostor nebo místo pro ples. Oficiálně se jmenuje Atrium sál, mezi návštěvníky a v médiích se ale vžil název Transformer.
Nová vrstva v historických lázních
Císařské lázně vznikly v letech 1893 až 1895 podle návrhu vídeňské kanceláře Fellner a Helmer. Podkovovitá budova s prvky francouzské novorenesance, renesance, baroka a secese patřila k nejvýznamnějším lázeňským zařízením své doby. Nabízela více než stovku koupelen, vlastní systém zpracování a dopravy slatiny a podle údajů provozovatele dokázala za den obsloužit téměř dva tisíce lidí.
Po ukončení lázeňského provozu na konci 80. let sloužil objekt mimo jiné jako kasino. Od roku 1994 zůstal uzavřený a postupně chátral. Národní kulturní památkou se stal v roce 2010, rekonstrukce začala v roce 2019 a veřejnosti se Císařské lázně znovu otevřely v roce 2023. Obnova vrátila budově historickou podobu, zároveň jí však přidala nové využití jako muzejní, společenské a koncertní centrum.
Právě kontrast starého a nového je na dnešních Císařských lázních nejzajímavější. Nový sál se nesnaží napodobovat zdobné interiéry kolem sebe. Je zřetelně současný, ale zároveň navržený tak, aby historickou architekturu nepřekryl.
Sál, který se přestavuje podle programu
Transformer stojí jako samonosná ocelová konstrukce na šesti bodových základech z mikropilot. Podle popisu provozovatele se historických stěn nedotýká. Díky tomu vznikla v památkově cenném prostoru nová funkční vrstva, aniž by bylo nutné původní konstrukce přizpůsobovat velkému sálu.
Prostor o ploše 448 metrů čtverečních má kapacitu 283 míst a dalších 51 přístavků, konkrétní uspořádání se však odvíjí od typu akce. Teleskopická tribuna může být vysunuta se sedačkami, nebo zasunuta a uvolnit tak rovnou podlahu. Devět zdvižných plošin dokáže vytvořit vyvýšené místo pro orchestr, stupně pro sbor i jiné prostorové konfigurace.
Proměnlivost se netýká jen nábytku a hlediště. Akustické panely, zástěny a další pohyblivé prvky umožňují upravovat zvuk podle toho, zda se v sále koná symfonický koncert, divadelní představení, filmová projekce nebo konference. V horní části konstrukce se nachází orchestřiště, hlediště a akustický paraván. Prostor pod sálem slouží jako foyer pro společenská setkání a výstavy.
Ocenění za odvážné řešení
Autory sálu jsou Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss z ateliéru Petr Hájek ARCHITEKTI. Jejich návrh zaujal i odbornou veřejnost a v roce 2024 získal hlavní cenu České ceny za architekturu. Porota vybírala z 307 přihlášených realizací a ocenila především spojení výrazné samonosné konstrukce s historickým objektem a také provozní flexibilitu celého prostoru.
Projekt vznikal ve třech etapách. Nejprve bylo potřeba změnit atrium z venkovního prostoru na interiér a připravit ho pro novou funkci, následovala vlastní vestavba sálu a nakonec zatemnění a akustické úpravy s motoricky ovládaným látkovým vybavením. V budoucnu má akustický paraván sloužit také jako místo pro varhany.
Sál dnes není izolovaným architektonickým exponátem. Císařské lázně jsou domovskou scénou Karlovarského symfonického orchestru a pravidelně hostí také další kulturní a společenské programy. Návštěva tak může spojit obdiv k historické stavbě s koncertem v prostoru, který by v původním lázeňském provozu nikdo nečekal.
Co si v Císařských lázních prohlédnout
Samotný Transformer je jen jednou částí návštěvy. V budově zůstaly historické čekárny a odpočívárny, Zanderův sál s někdejším mechanickým cvičebním nářadím i prvky původní lázeňské technologie. Moderní expozice přibližuje historii lázeňství a samostatný okruh vede do císařské koupelny Františka Josefa I.
Císařský návštěvník zavítal do Karlových Varů v srpnu 1904 pouze jednou. Budovu si prohlédl, podle oficiálních informací se v ní však nikdy nekoupal, přestože koupelna nese jeho jméno.
Císařské lázně stojí v ulici Mariánskolázeňská nedaleko lázeňského centra. Od Vřídla vede k budově přibližně půlkilometrová rovinatá trasa, případně lze využít městskou dopravu na zastávku Lázně I. Objekt bývá otevřený denně, ale před cestou je vhodné ověřit aktuální režim kvůli koncertům a dalším akcím. Kromě programu Atrium sálu jsou k dispozici komentované prohlídky, expozice lázeňství a prohlídka císařské koupelny, u níž se může kapacita i nabídka termínů měnit.