Češovské valy zaujmou už při prvním pohledu. Nejde o romantickou zříceninu s věží, ale o rozsáhlou terénní památku, v níž hlavní roli hrají náspy, příkopy a lesní cesty. Opevnění obepíná areál o rozloze přibližně 35 až více než 37 hektarů, podle toho, jak přesně je lokalita vymezena. Celková délka valů přesahuje dva kilometry.
Výrazný dojem umocňuje převýšení mezi hřebeny valů a okolními příkopy. Právě mohutnost opevnění řadí Češovské valy k nejlépe dochovaným a nejvýraznějším fortifikačním systémům v Čechách. Kdo sem přijde, neuvidí jen jednotlivý archeologický objekt, ale celou krajinu formovanou lidskou činností v různých historických obdobích.
Hradiště s nejasným začátkem
Lokalita leží asi 1,3 kilometru jihozápadně od obce Češov na mírném návrší. Archeologické nálezy dokládají, že se zde lidé pohybovali a sídlili už v pravěku. Stopy pocházejí z období kultur popelnicových polí, z halštatské a laténské doby, z doby římské i z raného středověku.
Právě u vzniku hlavního opevnění však zůstává řada otázek. Odborníci připouštějí, že jeho některé části mohly vzniknout v době železné, případně až v raném středověku. Češovské valy proto nelze bez výhrad označit za keltské oppidum, jak se někdy objevuje v popularizačních výkladech. Rozsáhlý systematický archeologický výzkum, který by přinesl jednoznačnou odpověď, zde dosud neproběhl.
Obvodová linie je podle odborných evidencí dlouhá přibližně 1 360 metrů a přerušuje ji pět vstupů. Za původní se považují především severní a východní klešťovité brány. Uvnitř areálu jsou patrné další valy, které prostor rozdělují na několik částí. Největší z nich nese název Na Hradě a zabírá zhruba čtyři hektary. Na jihozápadním okraji se nachází menší plocha zvaná Prasečí rynek.
Jak opevnění mohlo vypadat
Dnešní valy nejsou pouze jednoduchými násypy navršené hlíny. Podle odborné rekonstrukce mohlo opevnění tvořit mohutné těleso zpevněné dřevěnou konstrukcí a na čelní straně opatřené kamennou plentou. Tento obraz je třeba chápat jako pravděpodobné vysvětlení, nikoli jako detailně prokázanou podobu celého hradiště.
Ještě v novověku mělo místo vojenský význam. V souvislosti s vpádem švédských vojsk do Čech v roce 1639 byly valy upravovány a zesilovány. V širším okolí se dochovaly také terénní pozůstatky dalších vojenských postavení a dělostřeleckých redut. Některé objekty bývají bez dostatečných důkazů vykládány jako keltské svatyně, jejich skutečná interpretace však zůstává nejistá. Češov tak připomíná, že jedna strategicky položená výšina mohla sloužit různým společenstvím po velmi dlouhou dobu.
Pomník u severní brány
Výlet k valům není jen cestou do hlubší minulosti. U severního vstupu stojí pomník Tomáše Svobody, češovského myslivce popraveného roku 1729 v Kopidlně pro evangelickou víru. Památník byl odhalen o dvě stě let později, v roce 1929, a připomíná dobu náboženského tlaku po třicetileté válce.
Pomník je výrazným orientačním bodem i novodobou součástí návštěvního okruhu. V jediném místě se zde setkávají pravěké a raně středověké dějiny s příběhem člověka z období rekatolizace. Právě toto vrstvení událostí dává Češovským valům jejich zvláštní charakter.
Tip na pěší výlet
K lokalitě se obvykle vyráží z Češova po místní komunikaci a dále po polní cestě směrem k lesu a severní bráně. Trasa vede také po nezpevněných cestách, proto je vhodné počítat s terénním výletem, nikoli s návštěvou upraveného hradního areálu. Valy jsou volně přístupné a bez běžně uváděného vstupného.
Na místě stojí za to obejít alespoň část obvodu a všímat si rozdílů mezi vnějšími příkopy, vnitřními valy a vstupními partiemi. Lokalita je kulturní památkou a významným archeologickým nalezištěm. Pohyb i případné zásahy do terénu proto vyžadují ohleduplnost. Češovské valy nejsou místem jediné definitivní odpovědi, ale právě jejich tajemství, rozměr a proměnlivá historie z nich dělají pozoruhodný cíl pro každého, kdo chce poznávat méně známé vrstvy české krajiny.