Na vysoké pískovcové ostrožně nad soutokem Čertovy rokle a dolu Chrasták stojí zřícenina Chudého Hrádku. Z někdejšího gotického hradu zůstala část paláce, základy věže, úseky hradeb i místnosti vyhloubené přímo ve skále. Výrazným pozůstatkem je také okrouhlá studna, dnes částečně zasypaná, která dosahuje přibližně čtrnácti metrů.
Místo se nachází u Dřevčic a správně spadá pod město Dubá. Starší nebo nepřesné turistické údaje jej někdy řadí k Blíževedlům, což může při plánování cesty působit zmatek. Chudý Hrádek je ale součástí historického a krajinného okruhu Dubé, pískovcových oblastí kolem Kokořínska a Ralské pahorkatiny.
Hrad Berků z Dubé
Chudý Hrádek vznikl ve druhé polovině 14. století, kdy se v této části severních Čech uplatňoval rod Berků z Dubé. První bezpečně doložená písemná zmínka pochází z roku 1391. Tehdy Jindřich Berka z Dubé rozdělil své panství a hrad se objevil v majetkových souvislostech tohoto významného šlechtického rodu.
V roce 1402 se Chudý Hrádek stal součástí dědictví Jindřicha Vaňka z Dubé, který se podle hradu také psal. O několik desetiletí později, roku 1432, je Jindřich Berka z Hrádku uveden mezi svědky smlouvy o prodeji hradu Houska Janu Smiřickému ze Smiřic. I když se o samotném Chudém Hrádku nedochovalo velké množství zpráv, tyto zmínky ukazují, že šlo o skutečné šlechtické sídlo, nikoli jen o drobnou opevněnou samotu.
V 16. století se majitelé změnili. Od roku 1519 hrad patřil Jiřímu Kaplíři ze Sulevic, v roce 1532 jej získal Václav z Vartenberka a připojil k panství Rybnov. Roku 1543 byl hrad začleněn k nově vybudovanému Novému zámku v Zahrádkách. Tím zřejmě ztratil svůj původní význam a postupně se ocitl mimo hlavní dění.
Co z hradu uvidíte dnes
Dochované zdivo připomíná, že Chudý Hrádek prošel několika stavebními etapami. Na některých místech jsou patrné stopy staršího požáru, po němž byl hrad přestavěn. Nejvýraznější částí zříceniny je torzo paláce. K němu se přidávají základy věže, zbytky obvodové hradby a dvě zahloubené místnosti, které využívají přirozený tvar pískovcového podloží.
Předpolí hradu kdysi chránil obloukovitý příčný val. Podle podkladů města Dubá byl v 70. letech 20. století rozorán a zničen, takže dnešní návštěvník si jeho podobu musí představit. Hrad byl naposledy uveden při konfiskaci majetku po Bílé hoře v roce 1622. V té době už však byl nevyužívaný a zpustlý; přesný rok zániku proto nelze určit.
V pramenech a na starších mapách se objevují také názvy Pustý zámek, Poustka, Pauska nebo Buška. Proměnlivé pojmenování souvisí s historií okolní krajiny i s někdejšími sídly v okolí. Název Poustka dnes označuje část Dřevčic, pravděpodobně v prostoru někdejší vsi Pačkova.
Výlet mezi skalami a roklemi
Chudý Hrádek je volně přístupný a nemá pokladnu ani pravidelné prohlídky. Právě to mu dodává poklidnou atmosféru, zároveň je však třeba počítat s tím, že na místě není běžné návštěvnické zázemí. Zřícenina leží na vysokých skalních blocích, mezi nerovnostmi a nezajištěnými zbytky staveb. Pohyb vyžaduje opatrnost, zejména za mokra, v zimě nebo při návštěvě s menšími dětmi.
Přístup bývá uváděn po zelené turistické trase, přičemž jako možné výchozí body se objevují Zahrádky a Dřevčice. Jednotlivé popisy se v trase liší, proto je rozumné ověřit si před cestou aktuální turistickou mapu. Zřícenina nemá jednoznačnou adresu vhodnou pro navigaci; praktičtější je zamířit do Dřevčic nebo Zahrádek a pokračovat po značení.
Výlet lze prodloužit k Dolskému mlýnu a dalším pískovcovým útvarům a údolím v okolí Dubé a Zahrádek. Chudý Hrádek tak není jen cílem za několika kusy starého zdiva. Je místem, kde se historie přirozeně propojuje s divokým reliéfem skal, roklí a lesů. Zřícenina je evidována jako kulturní památka a její půvab spočívá právě v tom, že ji člověk objevuje téměř bezprostředně, uprostřed krajiny.