Ve Chvalkovicích strávila od srpna 1830 přibližně tři roky Barunka Panklová, pozdější Božena Němcová. Po dokončení školní docházky v České Skalici žila v rodině zámeckého obročního Augustina Hocha. Její pobyt se neomezil na pobývání v zámeckém prostředí: docházela k učiteli Augustinu Purmovi, učila se u něj hrát na klavír a zpívat a jeho manželka ji vedla k ručním pracím.
Chvalkovická zkušenost se později promítla do tvorby Boženy Němcové. Místní prostředí a postavy připomíná zejména povídka Pan učitel, Chvalkovice se objevují také v jejích poznámkách a korespondenci. Zámek tak není pouze stavební památkou, ale i místem spojeným s dospíváním jedné z nejvýznamnějších českých spisovatelek.
Na místě zámku stávala opevněná tvrz
Chvalkovická tvrz je doložena nejpozději ve 14. století. Její vznik mohl souviset s Petrem z Chvalkovic, připomínaným roku 1370. Stávala na výrazném skalnatém ostrohu a její vejčitý areál měřil přibližně 42 krát 32 metrů. Původní palác lze podle archeologického popisu předpokládat v jižní části, další objekt se nacházel v čelní části tvrze.
Opevnění tvořila mimo jiné mohutná plášťová hradba silná zhruba dva metry. Dochované torzo se štěrbinovými střílnami patří k nejvýznamnějším připomínkám starší podoby sídla. Tvrz v pozdní gotice prošla úpravami opevnění i čelního objektu. V roce 1548 už byly Chvalkovice v zemských deskách zapsány jako zámek.
Majitelé se v průběhu staletí měnili. Po pánech z Chvalkovic přešlo sídlo v 15. století k pánům z Hustířan a roku 1600 je koupil Jan starší Dobřenský z Dobřeně. Právě za dalších stavebních zásahů se původně obranný areál postupně proměňoval v pohodlnější panské sídlo.
Renesanční a barokní proměny
K dvoupodlažní renesanční budově bylo podle památkového popisu roku 1678 přistavěno samostatné barokní křídlo s průjezdem do dvora. Obecní historické podklady vznik zámecké budovy spojují s dobou Dobřenských, patrně ještě před rokem 1768. Nejde tedy nutně o jedinou přestavbu, ale o několik etap, během nichž se tvrz měnila v reprezentativnější zámek.
Při opravách v roce 1825 měla Kateřina Zaháňská odstranit poslední zbytky původní tvrze. Současně se k zámku váže pověst o tajné chodbě, kterou bylo možné v případě ohrožení uniknout. Její existence však není v dostupných podkladech potvrzena jako archeologický fakt. Také tvrzení o úplném zániku tvrze je třeba brát opatrně: mohutná kamenná obvodová hradba je podle památkových údajů stále archeologicky významným pozůstatkem staršího areálu.
Při pozdějších opravách byla odstraněna původní zámecká věž. Podle obecního historického popisu měl být vzácný hodinový stroj uložen na půdě ratibořického zámku. Od roku 1842 vlastnil Chvalkovice rod ze Schaumburg-Lippe, který o majetek přišel v důsledku pozemkové reformy po první světové válce.
Velká přestavba ve 20. století
Na jaře 1926 koupil zámek se zahradou a svahem továrník Vilém Dlabola od náchodského panství. Rozsáhlé opravy začaly v roce 1932 a podle obecních podkladů si vyžádaly rozpočet kolem tří milionů korun. Návrh připravil architekt Karel Karolínek ze Dvora Králové nad Labem.
Přestavba rozšířila objekt o východní křídlo a sjednotila jeho vnější podobu. Zámek získal trojkřídlou jednopatrovou dispozici a mansardovou střechu s vikýři. V označení fasády se dostupné popisy rozcházejí: obecní materiály ji označují za barokní, zatímco památkový popis hovoří o přestavbě v secesním slohu v letech 1928 až 1936.
Stavitelé museli řešit také nestabilní svah směrem k rybníku. Kvůli trhlinám ve zdi vznikla mohutná opěrná konstrukce se základy hlubokými až čtyři metry a betonovou deskou. Plánované věže na jejích koncích nakonec dokončeny nebyly. I tento nedokončený záměr ukazuje, jak náročná byla proměna historického areálu v moderní sídlo.
Zámek dnes: výrazná dominanta, nikoli běžná prohlídková trasa
Chvalkovický zámek je v soukromém vlastnictví a podle dostupných informací prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Pravidelný návštěvní režim ani prohlídková trasa nejsou doloženy, takže objekt není běžně přístupný veřejnosti. Z veřejných míst lze vnímat jeho polohu na ostrohu nad koupalištěm a vnější podobu, do areálu však není možné automaticky vstupovat.
Při návštěvě Chvalkovic proto dává smysl vnímat zámek především jako výraznou dominantu obce a připomenout si jeho vícevrstevnatý příběh. Středověké opevnění, renesanční a barokní stavební etapy, zásadní přestavba ve 20. století i vzpomínka na Barunku Panklovou se zde potkávají na jediném místě. Aktuální možnosti vstupu je vhodné před cestou ověřit u obce.