Jen málokterý český zámek nabízí na jednom místě tolik různých příběhů. Chyše na Karlovarsku ukrývá stopy středověkého sídla, renesanční a barokní přestavby i romantické pseudogotiky. Přidává k nim příběh rodu Lažanských, literární odkaz Karla Čapka a pivovar, v němž se po desetiletích znovu vaří vlastní pivo.
Výraznou zajímavostí je také samotný osud památky. Po poválečném zestátnění zámek využívaly různé státní a školské instituce, od 70. let však zůstal uzavřený a postupně chátral. Zásadní obrat přišel v roce 1996, kdy zchátralý areál koupili Vladimír a Marcela Lažanští. Následná obnova vrátila život nejen zámku, ale také jeho sklepením, parku a dalším historickým částem.
Od středověkého sídla k romantickému zámku
Historie Chyší sahá do 12. století. Prameny se v přesném určení nejstarších počátků liší, jisté však je, že zdejší panské sídlo patří k velmi starým místům regionu. První výslovná písemná zpráva o hradu pochází z roku 1473.
V roce 1578 nechal Mikuláš z Lobkovic původní sídlo přestavět na reprezentativní renesanční zámek. Na přelomu 17. a 18. století následovala barokní proměna, která vtiskla areálu další výraznou vrstvu. Dnešní romantický vzhled je však především výsledkem přestavby z let 1856 až 1858. Podle plánů Ignáce Ullmanna tehdy zámek získal podobu inspirovanou tudorovskou gotikou.
Od roku 1766 byl chyšský zámek v držení Lažanských a tento rod jej vlastnil až do roku 1945. Při obnově po roce 1996 se podařilo zachránit mimo jiné zdivo, interiéry, středověkou baštu, barokní studnu a zámecký park o rozloze přibližně devíti hektarů. Rekonstrukce uskutečněná v letech 1997 až 2001 byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky.
Čapek jako domácí učitel
Do historie Chyší se výrazně zapsal také Karel Čapek. V roce 1917 zde působil jako domácí učitel a vychovatel třináctiletého Prokopa IV. Lažanského. Na zámku strávil několik měsíců, od začátku května do září, a šlo o jeho první zaměstnání po dokončení univerzitních studií.
Čapkovu pobytu se věnuje stálá expozice Karel Čapek a západočeský kraj. Jedna její část přibližuje samotné Chyše a literární odraz autorova zdejšího působení, druhá sleduje jeho vztah ke Karlovarsku, především ke Karlovým Varům a Prohoři. S prostředím regionu bývají spojovány například Krakatit, Věc Makropulos, Modrá chryzantéma nebo povídka Na zámku. Bez zjednodušování lze říci, že západní Čechy se v Čapkově tvorbě promítly jako důležitá zkušenost a inspirační prostředí.
Interiéry, knihovna i stopa baroka
Zámecký prohlídkový okruh vede reprezentačními i obytnými prostory. Návštěvníci uvidí barokní sály, jídelnu, rezidenci majitelů panství, zámeckou knihovnu, kavalírský pokoj, pokoj Karla Čapka i sbírku loveckých trofejí. Pozornost zaslouží také sál s cennou nástropní malbou připisovanou Petru Brandlovi.
Prohlídka s průvodcem trvá přibližně 50 minut. Podle aktuální nabídky lze návštěvu rozšířit také o historické sklepení, středověkou baštu, barokní studnu nebo zámecký park. Přístupnost jednotlivých částí se může měnit, proto je vhodné ověřit si program před cestou.
Pivovar jako druhá tvář areálu
Panský pivovar vznikl v letech 1839 až 1841, tradice vaření piva je však v Chyších uváděna už od roku 1580. Po dlouhé přestávce se výroba nepasterizovaného piva obnovila v roce 2006. Dnešní provoz tak doplňuje prohlídku zámku o gastronomický zážitek, který není jen dodatečnou atrakcí, ale navazuje na historii místa.
Při objednané prohlídce se návštěvníci dostanou k desetilitrové varně? Actually 10hektolitrové varně. Need correct.
Prohlídka pivovaru s výkladem vede k desetihektolitrové varně, vířivé kádi, spilce a ležáckému sklepu. Součástí bývá také degustace přímo z ležáckých tanků. Chyšské pivo se vaří ze sladů z Čech a Moravy, žateckého chmele a vody z Doupovských hor; je nepasterizované a nefiltrované. V nabídce se objevuje například světlý Prokop 11°, polotmavý a tmavý Prokop 12° i sezónní speciály.
V historických prostorách pivovaru funguje restaurace. Chyše tak mohou být cílem kratšího výletu i celodenní zastávkou: nejprve zámek a Čapkova expozice, potom park a nakonec prohlídka pivovaru s občerstvením. Areál je soukromou kulturní památkou a jeho návštěvní režim, ceny i případná omezení se v průběhu roku mění. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální otevírací dobu a rezervovat si pivovarnickou prohlídku předem.