Mohla zde stát jedna z nejstarších zemědělských osad ve střední Evropě. Lokalita Amerika u Těšetic-Kyjovic se podle dosavadních poznatků začala osidlovat kolem roku 5400 př. n. l., tedy ještě před známější polohou Sutny vzdálenou přibližně kilometr. Archeologové zde nyní hledají odpověď na otázku, jak vypadalo každodenní fungování prvních zemědělských komunit v českých zemích.
Osada ukrytá pod polem
Amerika je nově vyčleněná výzkumná poloha v rámci rozsáhlého pravěkého areálu. Její název nevychází z žádné historické události, ale ze značení ve starších mapách. Území bylo původně pokryté lesem a k jeho odlesnění došlo až po roce 1913. Dnes se nachází na mírném svahu nad levým břehem Únanovky, na sprašové terase v nadmořské výšce zhruba 265 až 290 metrů.
Masarykova univerzita lokalitu vytyčila v roce 2025. Po přípravných pracích a geofyzikálním průzkumu zde v létě 2026 začal archeologický výzkum. Zatím odhalené struktury naznačují, že pod povrchem může být až kolem 40 dlouhých domů, případně i více. Jde však o odhad založený především na průzkumu, nikoli o počet potvrzený plošným odkryvem.
Výzkum komplikuje písčité podloží, které je fyzicky náročnější než černozem v nedaleké Sutně. Zároveň ale může archeologům pomoci zachytit i nepatrné keramické úlomky, někdy velké jen několik milimetrů. Právě drobné nálezy často umožňují skládat dohromady obraz dávného sídliště.
Domy dlouhé desítky metrů
Neolitické osady kultury s lineární keramikou tvořily dlouhé domy z kůlové konstrukce. Obdélné stavby bývaly široké přibližně šest metrů a jejich délka mohla dosáhnout až 40 metrů. Pravděpodobně měly sedlovou střechu a stěny opatřené hliněnou omítkou. Jeden takový dům se nyní zkoumá také v Americe.
Taková stavba nebyla jen přístřeškem. Mohla sloužit k bydlení, skladování i různým pracovním činnostem, které zajišťovaly chod celé domácnosti. Archeologové proto porovnávají půdorysy domů, rozmístění objektů i keramické nálezy. Důležitou otázkou je také vztah Ameriky a Sutny: mohlo jít o komunity, které se postupně přesouvaly, nebo o dvě osady fungující v odlišném období?
Kultura s lineární keramikou patří ke staršímu neolitu, spojovanému s počátky pěstování plodin, chovu domácích zvířat, výroby keramiky a trvalejšího osídlení. Označení „první zemědělci“ přitom neznamená jednotný národ či etnikum, ale archeologicky rozpoznatelné komunity se sdíleným způsobem života.
Velký dům nemusel znamenat větší bohatství
O životě obyvatel Těšetic-Kyjovic nevypovídají jen domy, ale také nádoby, v nichž se připravovalo a uchovávalo jídlo. Nová studie zkoumala organické zbytky v 62 keramických nádobách ze čtyř domácností kultury s lineární keramikou, datovaných přibližně do let 5300 až 5000 př. n. l.
Analýza ukázala, že nejčastěji se využívaly tuky přežvýkavců, které tvořily 66 procent sledované lipidové frakce. Nepřežvýkavčí zdroje představovaly 27 procent a mléčné tuky sedm procent. Rozdíly mezi domácnostmi přitom neodpovídaly velikosti jejich domů. Větší stavba tedy automaticky neznamenala lepší přístup k potravinám ani vyšší bohatství.
Výsledky spíše naznačují rozdílné zaměření domácností a intenzitu činností, například zpracování určitých surovin. Neprokazují úplnou rovnost obyvatel, ale ukazují, že společenské postavení nelze jednoduše odvozovat od rozměrů domu.
Od prvních domů k monumentálnímu rondelu
Amerika je součástí širšího areálu Těšetice-Kyjovice, který byl rozpoznán při průzkumech už v roce 1956. Na poloze Sutny začaly první plošné odkryvy v roce 1964 a systematický výzkum pokračuje od roku 1967. Celkem zde bylo prozkoumáno přes 800 zahloubených objektů, několik desítek půdorysů staveb a 26 hrobů. Geofyzikální průzkumy později zachytily na ploše 17,2 hektaru přibližně 1500 archeologických útvarů.
Sutny ovšem nejsou pouze neolitickým sídlištěm. Později zde vznikl také rondel kultury s moravskou malovanou keramikou. Jeho téměř kruhová plocha měla průměr asi 62 metrů, obepínal ji hluboký příkop a několik palisád. Objekt, poprvé komplexně prozkoumaný ve střední Evropě, mohl sloužit ke shromážděním, obřadům i sledování času. Z lokality pochází rovněž depot tří celých nádob, z nichž jedna má stylizovanou podobu těhotné ženy, a pozdější eneolitická hrobka ozbrojeného muže se zlatými spirálami.
Co může vidět návštěvník
Amerika leží na katastru Kyjovic, přesto se v odborném i veřejném povědomí spojuje hlavně s Těšeticemi. K místu vede cesta z Těšetic směrem k hrázi závlahové přehrady a dále po nezpevněné polní cestě k okraji Tvořihrázského lesa. Přístup i případný vjezd je vhodné předem ověřit, protože lokalita zahrnuje oplocenou vědeckovýzkumnou základnu a nejde o běžně přístupný skanzen.
Pro návštěvníka je nejcennější především krajina a její příběh. Konkrétní pravěké domy nejsou v terénu zaručeně viditelné, pod nenápadnými poli se však rozkládá sídliště, které může výrazně rozšířit poznání počátků zemědělství ve střední Evropě. Případné komentované návštěvy je možné hledat v rámci programu Archeologické léto podle aktuální nabídky.