Za jménem Václava Havla se často vybaví jeho hry, občanský postoj a role prvního prezidenta České republiky. Jeho životní příběh však vyrůstal z mnohem širšího rodinného prostředí. Právě na něj se zaměří přednáška historičky Jany Wohlmuth Markupové, která se uskuteční v Institutu Paměti národa Pardubice v Machoňově pasáži.
Setkání s názvem Václav Havel na pozadí rodinné historie je podle připraveného programu naplánováno na pondělí 26. října 2026 od 18:30. Pořadatelem je Paměť národa, respektive její východočeská pobočka. Vstupné má podle programu činit 80 korun; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální údaje u pořadatele.
Rodina spojená s Lucernou i Barrandovem
Rodinné zázemí Václava Havla bylo výrazně spjato s podnikáním, architekturou, filmem a kulturním životem první republiky. Jeho dědeček Vácslav Havel, stavební inženýr a podnikatel, je spojován se vznikem pražského Paláce Lucerna. Na jeho práci navázal Václav M. Havel, Havlův otec, který Lucernu dokončil a podílel se také na založení barrandovské vilové čtvrti.
Výraznou postavou byl rovněž Václavův strýc Miloš Havel. Působil jako filmový producent, vedl společnost Lucernafilm a stál u zrodu barrandovských filmových ateliérů. Rodinné jméno se tak objevovalo v prostředí, kde se potkávaly moderní stavitelství, podnikatelská iniciativa, film a společenský život tehdejší Prahy.
Vavrečkovi: novinář, diplomat i manažer
Neméně důležitou část rodinného příběhu představovala Havlova matka Božena, rozená Vavrečková. Byla výtvarnicí a jejím otcem byl Hugo Vavrečka – novinář, národohospodář, diplomat, politik a manažer, který publikoval také pod jménem Hugo Vavris.
Hugo Vavrečka přitom není zajímavý pouze jako dědeček pozdějšího prezidenta. Jeho vlastní život odráží proměny české společnosti ve 20. století, od veřejného působení a diplomatické kariéry až po odchod z veřejného života po roce 1945. Jana Wohlmuth Markupová se této osobnosti věnovala také ve své monografii Soukromá válka Huga Vavrečky, založené na rodinných, institucionálních a archivních pramenech.
Od rodinného zázemí k poválečné perzekuci
Přednáška se neomezí na výčet známých příbuzných. Důležitou otázkou bude, jak lze rodinnou historii číst v souvislosti s Havlovým vlastním životem. Rodina během druhé světové války pobývala mimo Prahu, zejména na venkovském sídle na jižní Moravě a ve Zlíně. Po komunistickém převratu v roce 1948 však přišla perzekuce, zabavování majetku a také omezení studijních možností Václava a jeho bratra Ivana.
Právě tento přechod od privilegovaného a veřejně známého rodinného prostředí k životu v podmínkách nesvobody tvoří jednu z klíčových perspektiv připravovaného večera. Nejde přitom o jednoduché vysvětlení Havlova pozdějšího směřování, ale o snahu zasadit jeho postoje a zkušenosti do širšího osobního a historického rámce.
Historie v prostředí Machoňovy pasáže
Jana Wohlmuth Markupová se věnuje biografickému výzkumu, orální historii a soudobým dějinám. Působí také v programu Orální historie – soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Její přístup propojuje osobní svědectví, rodinné materiály a archivní dokumenty s událostmi, které formovaly celé Československo.
Institut Paměti národa Pardubice sídlí v Machoňově pasáži na třídě Míru 60. Přednášky, besedy a projekce se konají v prvním patře, zatímco stálá expozice Tichá hrdinství je umístěna v suterénu. Z pardubického hlavního nádraží lze k institutu dojít přibližně za dvacet minut po Palackého třídě a třídě Míru. Městskou dopravou je možné využít trolejbus číslo 12 nebo autobusy číslo 6, 8 a 9 do zastávky Náměstí Republiky, odkud je pasáž vzdálena jen krátkou chůzí.
Večer tak může oslovit nejen zájemce o Václava Havla, ale i návštěvníky, kteří chtějí poznat, jak se velké dějiny promítaly do osudů konkrétních rodin. Případná návštěva stálé expozice může být vhodným doplněním programu; její aktuální otevírací dobu je však třeba předem ověřit.