Pardubické sousoší v Tyršových sadech mělo podle původního záměru připomínat Josifa V. Stalina. Po odsouzení kultu Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu v roce 1956 se však koncepce změnila. O rok později bylo odhaleno dílo s mladým rudoarmějcem, pionýrem, pionýrkou a ženou v kroji. Právě proměnlivý význam takových pomníků bude tématem přednášky Pomníky které válce? Proměnlivá paměť pomníků rudoarmějců.
Jeden pomník, několik vrstev paměti
Přednáška se uskuteční v úterý 20. října 2026 od 18:30 v Institutu Paměti národa Pardubice. Historik a etnolog Štěpán Rybák se zaměří na to, jak se v českém veřejném prostoru proměňuje pohled na památníky Rudé armády. Do jejich hodnocení dnes vstupují nejen události konce druhé světové války, ale také zkušenost s komunistickým režimem, změny po roce 1989 a ruská agrese proti Ukrajině.
Stejný pomník tak může být vnímán jako připomínka osvobození, jako dílo poplatné někdejší ideologii, nebo jako součást konkrétního uměleckého a urbanistického řešení. Význam přitom neurčuje jen socha samotná. Roli hraje také nápis, okolní prostor, způsob slavnostního využívání i to, jaké příběhy se s místem v průběhu desetiletí spojily.
Pardubické Sbratření v Tyršových sadech
Památník osvobození, známý jako pomník Rudoarmějce, vznikl u vstupu do Tyršových sadů v roce 1957. Autorem je sochař Josef Malejovský a dílo bývá řazeno k socialistickému realismu. Památkový katalog jej uvádí také pod názvem Sbratření. Součástí širšího poválečného utváření Pardubic se sousoší stalo v době, kdy veřejný prostor výrazně formovaly oficiální obrazy přátelství se Sovětským svazem.
Dnešní debata se netýká pouze historického poselství díla. Pozornost vzbuzuje také jeho umístění na významném vstupu do parku a v průhledu na Pardubický zámek. V roce 2025 se znovu diskutovalo o možném přesunu. Podle městských podkladů památník není aktuálně památkově chráněn, zároveň je však veden v Centrální evidenci válečných hrobů. Tyto dvě skutečnosti představují odlišné kategorie a nelze je zaměňovat.
Litoměřice jako příklad jiného řešení
Jedním z případů, kterým se přednáška bude věnovat, je litoměřický pomník nazvaný Čest a sláva Sovětské armádě. V Jiráskových sadech byl odhalen 3. května 1975. Sochu vytvořil Otakar Petroš ve spolupráci s architektem Františkem Kameníkem.
V červnu 2025 město pomník z parku odstranilo a převezlo do areálu technických služeb. Následně vyhlásilo architektonicko-výtvarnou soutěž na nové řešení prostoru u vstupu do parku. Litoměřický případ ukazuje, že přesun není jedinou možností. Ve veřejných úvahách se objevovalo také zachování sochy bez původního nástupního prostoru, odstranění nápisů nebo proměna okolí tak, aby dílo dostalo jiný interpretační rámec.
Co si odnášíme do současnosti
Otázka nestojí jen tak, zda pomník ponechat, nebo odstranit. Důležité je také určit, co vlastně připomíná. Je to Rudá armáda a její podíl na porážce nacismu? Konkrétní politická ideologie, v jejímž prostředí dílo vzniklo? Nebo všechny tyto vrstvy najednou?
Současná válka na Ukrajině přitom přináší do české společnosti nový rámec, v němž se sovětské a ruské symboly čtou citlivěji než dříve. Přednáška proto nabídne nejen pohled na jednotlivé sochy, ale také širší úvahu o tom, jak se mění paměť ve chvíli, kdy do ní zasáhne nová krize.
Přednáška v Machoňově pasáži
Štěpán Rybák působí jako vědecký pracovník Etnologického ústavu Akademie věd ČR a doktorand Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se věnuje mimo jiné proměnám paměti roku 1968 v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Akce vzniká v kontextu projektu TiCToC, který zkoumá kulturní a společenské podoby života v krizových situacích.
Setkání se uskuteční v prvním patře Institutu Paměti národa v Machoňově pasáži na třídě Míru 60 v Pardubicích. Vstup je podle aktuálních informací zdarma a součástí programu má být také diskuze. Návštěvu přednášky lze spojit se stálou expozicí institutu v suterénu; její aktuální režim je vhodné před cestou ověřit.