Pardubice mají neobvykle pestrou architektonickou tvář. Na jedné straně stojí zámek obklopený valy, jehož nejvýraznější podoba vznikala za Pernštejnů na přelomu gotiky a renesance. Na straně druhé najdeme o několik století mladší krematorium od Pavla Janáka, jednu z pozoruhodných staveb českého rondokubismu. Mezi nimi se rozkládá kompaktní historické centrum, které lze pohodlně projít během jednoho dne.
Za výhledem i historií Zelené brány
Nejlepší začátek pěší trasy nabízí Zelená brána. Tvoří ji renesanční předbraní a mohutná věž vysoká téměř šedesát metrů. Její průčelí zdobí reliéf podle návrhu Mikoláše Alše, inspirovaný erbovní pověstí pánů z Pardubic.
Kdo vystoupá po 154 schodech, získá výhled nejen na střechy historického jádra, ale také na zámek, Polabí a při dobré viditelnosti na Kunětickou horu. Provozní režim věže se může v průběhu roku měnit, proto je vhodné ověřit si aktuální informace před návštěvou.
Pernštýnské náměstí a město v několika stoletích
Od Zelené brány vede cesta na Pernštýnské náměstí, centrum městské památkové rezervace. Přibližně třicet měšťanských domů kolem jeho obvodu připomíná proměny města od pozdní gotiky přes renesanci až po baroko a klasicismus. Dominantou je novorenesanční radnice z let 1892 až 1894, navržená Janem Wejrychem.
Za pozornost stojí také kostel svatého Bartoloměje. Na počátku 16. století vznikl jako rodová hrobka české větve Pernštejnů a v presbytáři se dodnes nachází náhrobek Vojtěcha z Pernštejna. Krátká odbočka ke kostelu tak doplňuje příběh rodu, který zásadně ovlivnil podobu celých Pardubic.
Z náměstí pokračujte přes Příhrádek. Malé trojúhelníkové prostranství bývalo opevněným předbraním a dnes tvoří přirozený přechod mezi centrem a zámeckým areálem. Jeho atmosféru dotváří empírová kašna a Knihovní centrum U Vokolků s literárním muzeem.
Zámek, který spojuje pevnost a rezidenci
Vilém z Pernštejna koupil pardubické panství roku 1491 a začal z města budovat významné sídlo i správní centrum svého velkostatku. Z původní tvrze se postupně stal reprezentativní areál, který patří k nejstarším skutečným renesančním sídlům v Čechách. V rytířských sálech se dochovaly raně renesanční nástěnné malby, mimo jiné vytvořené podle předloh Lucase Cranacha staršího.
Zámek však nepůsobí jen jako pohodlná šlechtická rezidence. Obepínají ho mohutné zemní valy s nárožními rondely, hradbou a někdejším vodním příkopem. Podle Východočeského muzea jde o mimořádně dochovaný doklad pozdně gotického pevnostního stavitelství. Dnes jsou valy veřejně přístupnou zelenou promenádou a příjemným místem, kde lze výlet zakončit procházkou mimo městský ruch.
Východočeské muzeum sídlí na zámku od roku 1920. Po dlouhém období chátrání prošel areál rozsáhlou obnovou a od konce roku 1997 se postupně znovu otevíral návštěvníkům. Zámek je národní kulturní památkou a nabízí prohlídkový okruh Pernštejnská rezidence i výstavy zaměřené například na zbraně, sklo, numismatiku nebo moderní dějiny Pardubic. Expozice a program se mění, proto se vyplatí před cestou zkontrolovat aktuální nabídku.
Janákovo krematorium: architektura s pietou
Milovníci architektury mohou výlet rozšířit o návštěvu Centrálního hřbitova, kde stojí pardubické krematorium. Vzniklo podle návrhu Pavla Janáka v letech 1922 a 1923, tedy v době, kdy se mladá republika snažila hledat vlastní moderní výtvarný výraz. Stavba pracuje s monumentálním schodištěm a kompozicí připomínající antický chrám, její dekorativní prvky však vycházejí z rondokubismu a motivů spojovaných se slovanskou lidovou architekturou.
Po stranách schodiště stojí sochy světlonošů od Karla Lenharta. Obřadní síň vysoká 8,5 metru zdobí výmalba Františka Kysely. První žeh se zde uskutečnil 28. září 1923. Budova byla později uznána za kulturní památku a v roce 2010 získala status národní kulturní památky.
Krematorium je stále fungujícím pietním místem, nikoli běžným muzeem s pravidelnou návštěvní dobou. Pro návštěvníka proto představuje především zastávku u významné stavby zvenčí. Případné komentované prohlídky nebo mimořádné zpřístupnění je nutné ověřit u provozovatele. Samotný areál hřbitova má sezónní režim a také ten se může měnit.
Co přidat, když máte více času
Pokud chcete poznat i další vrstvu pardubické architektury, zamiřte k Automatickým mlýnům. Bratři Winternitzové je nechali v roce 1910 postavit podle návrhu Josefa Gočára. Po ukončení provozu se areál postupně proměňuje v kulturní a společenskou čtvrť.
Pro základní výlet ale stačí trasa od Zelené brány přes Pernštýnské náměstí, kostel svatého Bartoloměje a Příhrádek k zámku. Pardubice na ní ukážou, jak se v jednom městě potkávají středověké opevnění, pernštejnská renesance, měšťanská tradice i odvážná architektura 20. století.