Kostra plejtváka myšoka měří 22,5 metru a váží přibližně čtyři tuny. V pražské Historické budově Národního muzea se z ní během podzimních prázdnin stane hlavní průvodce třídenního programu pro děti: zavede je k příběhu jedné velryby, do dalších muzejních expozic i do míst, kam se běžný návštěvník obvykle nedostane.
Od Norského moře až do Prahy
Příběh kostry začal v roce 1885. Mrtvou samici plejtváka myšoka našli 4. listopadu v Norském moři poblíž ostrova Lyngøy. O několik let později se její pozůstatky dostaly do Prahy. Lidé si je poprvé mohli prohlédnout v listopadu 1888 v domě U Halánků, kde dnes sídlí Náprstkovo muzeum. Do Historické budovy Národního muzea byla kostra převezena v roce 1892 a v muzejním sále je vystavena od roku 1893.
Táborníci se mají věnovat nejen tomu, jak plejtvák žil, ale také tomu, jak se jeho kostra stala součástí muzejních sbírek a jak se o ni pečuje. Při restaurování před znovuotevřením zoologické expozice v roce 2020 nahradily původní poškozené dolní čelisti jejich odlitky. I taková proměna ukazuje, že za vystaveným exponátem je dlouhá historie, odborná práce a rozhodování o tom, jak vzácný předmět uchovat.
Velryba jako brána do přírodovědy
Hlavní část programu se váže k expozici Zázraky evoluce. Na ploše 2 000 metrů čtverečních představuje přibližně 1 500 exponátů a návštěvníkům přibližuje rozmanitost živočišného světa. Vedle kostry plejtváka myšoka tu jsou například modely plejtváka malého, žraloka bílého nebo sedmnáctimetrové krakatice obrovské.
Velikost velrybí kostry pomáhá dětem představit si rozměry zvířete, které by jinak znaly hlavně z obrázků. Téma zároveň propojuje biologii s historií muzea a jeho sbírek. Podle záměru pořadatele se program dotkne také umění a muzejní práce, takže nejde jen o prohlídku jedné sály či přednášku o mořských savcích, ale o poznávání exponátu z různých stran.
Za vitríny a do depozitářů
Tábor nemá zůstat pouze v Historické budově. Program počítá také s návštěvou Náprstkova muzea na Betlémském náměstí, tedy místa, kde byla kostra v Praze poprvé vystavena. Další zastávkou mají být depozitáře Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích. Právě tam se mohou účastníci seznámit s muzejním zázemím, které při běžné návštěvě expozic zůstává skryté.
Depozitáře se nacházejí na adrese Cirkusová 1740 v Praze 9. Nejde však o místo ranního srazu: pořadatel uvádí setkání před vstupem do Nové budovy Národního muzea na Vinohradské 1. Přesuny mezi pracovišti jsou tedy součástí programu, který dětem ukáže muzeum jako síť různých budov a odborných pracovišť, ne pouze jako výstavní sály.
Termín a praktické informace
Národní muzeum uvádí konání tábora od 28. do 30. října 2026, každý den od 8:30 do 16:30. Určen je dětem od 8 do 12 let a kapacita je nejvýše 16 účastníků. Pořadatel uvádí zajištěný teplý oběd i pitný režim a pro potvrzení konání stanovuje minimálně šest přihlášených dětí.
U některých praktických údajů je vhodné před přihlášením ověřit aktuální informace přímo u Národního muzea. Termín 28.–30. října 2026 připadá na středu až pátek, zatímco informace o ceně na stránce akce odkazuje na program od pondělí do středy. Cena proto v tomto přehledu není uvedena jako jistý údaj. Tábor nabízí dětem neobvyklou možnost poznat známý symbol muzea nejen z pohledu návštěvníka, ale také skrze jeho příběh, péči o sbírky a cestu do zákulisí přírodovědecké instituce.