Na první pohled zaujme v Dalovicích především elegantní zámek. Skutečným symbolem zdejšího areálu je však mnohem starší obyvatel parku – Körnerův dub. Jeho stáří se odhaduje přibližně na 700 až 900 let a obvod kmene se podle jednoho z měření blíží devíti metrům. Strom tak pamatuje dobu, kdy dnešní zámek ani šlechtické sídlo ještě neexistovaly.
Zámek pro nové sídlo panství
Nový zámek vznikl v letech 1874 až 1875 z podnětu barona Friedricha Riedla von Riedenstein. Majitelé dalovického panství do té doby využívali Starý zámek, nová budova jim ale nabídla reprezentativnější a pohodlnější sídlo. Stavba byla vytvořena v historizujícím slohu a na počátku 20. století prošla úpravami v empírovém duchu. Autora projektu se dosud nepodařilo spolehlivě určit.
Po druhé světové válce přešel majetek rodiny Riedl von Riedenstein do vlastnictví státu. Od roku 1958 se v zámku nacházelo odborné učiliště spojů, dnes budovu využívá Střední škola logistická Dalovice. Historická stavba tak nezůstala prázdnou kulisou, ale slouží vzdělávání. V letech 2008 až 2012 prošla celkovou rekonstrukcí, při níž byly opraveny mimo jiné fasády, střecha, okna, dveře i technické rozvody.
Park mezi historií a krajinou
Okolí zámku původně tvořily pastviny a les. Později se proměnilo v zámecký park, jehož podoba vychází z tehdy oblíbeného anglického, tedy přírodněji působícího pojetí. Obecní podklady spojují přeměnu území s rokem 1892, jiné památkové materiály uvádějí rok 1882. Jisté je, že na přelomu 19. a 20. století park doplnily jehličnany a skupiny keřů.
Místo má ale ještě starší vrstvu. Podle obecních podkladů se zde mělo nacházet rozsáhlé slovanské sídliště už od 8. století. V první polovině 17. století se v prostoru uvádělo také devět mohutných prastarých dubů. Do začátku 20. století z této skupiny přežil jediný – strom, který dnes známe jako Körnerův dub.
Dub spojený s básníkem
Jméno stromu odkazuje na německého romantického básníka Karla Theodora Körnera. Ten se v roce 1811 léčil v Karlových Varech a podle dostupných zpráv zavítal na doporučení Johanna Wolfganga Goetha také do Dalovic. Pod zdejšími duby odpočíval a psal básně. O více než sto let později, v roce 1913, nechala baronka Mathilde Riedl von Riedenstein strom pojmenovat po básníkovi. Nedaleko pak byla v roce 1914 umístěna jeho bronzová busta od sochaře Ludwika Tischlera.
Körnerův dub není jen romantickou připomínkou dávných procházek. Během 20. století ho vážně poškodily požáry v dutině. Obecní zdroje uvádějí události z let 1985 a 1994; při požáru 28. června 1994 zasahovaly dva hasičské sbory déle než šest hodin. Strom následně prošel dendrologickým ošetřením a byl zabezpečen. Památným stromem byl vyhlášen 1. března 1981.
Co ještě v parku objevit
Procházka parkem není jen cestou ke starému dubu. Nachází se zde také kamenný kříž nejasného původu, který byl do areálu pravděpodobně přemístěn kolem roku 1925. Podle obecních údajů měří 94 centimetrů na výšku, 44 centimetrů na šířku a 32 centimetrů na tloušťku. V roce 2012 přibyl vyhlídkový altán. Nabízí pohled do údolí Ohře a směrem ke karlovarským částem Drahovice a Bohatice.
Nový zámek a park jsou v obecních podkladech vedeny jako nemovitá kulturní památka. Zatímco převážná část parku patří obci, samotný zámek a jeho bezprostřední okolí jsou ve vlastnictví Karlovarského kraje. Areál proto může mít provozní omezení a zámek není běžně popisován jako návštěvnický interiér. Při výletu je rozumné počítat především s prohlídkou parku a exteriéru budovy a případný vstup do školy si předem ověřit.
Tip pro návštěvu Dalovic
Areál najdete na adrese Hlavní 114/29 v Dalovicích. Od konečné městské autobusové linky číslo 17 vede k odbočce do parku přibližně 400 metrů, využít lze také autobusovou zastávku Dalovice Porcelánka. Vlaková zastávka Dalovice je vzdálená asi 1,6 kilometru; ne všechny vlaky zde zastavují.
Při návštěvě památného dubu je důležité respektovat jeho ochranu, nevstupovat mimo vyznačené plochy do bezprostředního okolí kmene a nemanipulovat s jeho zabezpečením. Dalovický park je nenápadným, ale vrstevnatým cílem: během krátké procházky nabídne zámek 19. století, připomínku dávného osídlení, vyhlídku i strom, který spojuje místní dějiny s příběhem evropského romantického básníka.