V Karlových Varech se dá během jediné procházky projít několika staletími lázeňské architektury. Podél říčky Teplé se střídají dřevěné kolonády, kamenné historizující stavby, litinové konstrukce i moderní železobeton. Právě tento propojený celek je důvodem, proč jsou Karlovy Vary od roku 2021 součástí nadnárodní památky UNESCO Velká lázeňská města Evropy.
Do série je zařazeno jedenáct lázeňských měst v sedmi evropských zemích. UNESCO přitom nehodnotí pouze jednotlivé efektní budovy, ale celý způsob fungování lázeňského města, který se naplno rozvinul zhruba od 18. století do 30. let 20. století. Léčivé prameny zde určovaly podobu ulic, parků, promenád, hotelů, divadel i léčebných zařízení.
Císařské lázně: velkolepý návrat
Nejvýraznější připomínkou někdejšího sebevědomí Karlových Varů jsou Císařské lázně. Budova vznikla v letech 1893 až 1895 podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Její podkovovitý půdorys připomíná divadelní stavbu a vnější podoba spojuje francouzskou renesanci, barokní motivy i secesní dekoraci.
Po otevření v květnu 1895 patřily Císařské lázně k nejmodernějším lázeňským zařízením tehdejší monarchie. Léčebný provoz nabízel například Zanderův sál s mechanickým cvičebním nářadím pro švédskou léčebnou gymnastiku. Součástí areálu byl také rašelinový pavilon propojený s hlavní budovou podzemní chodbou.
Po desetiletích chátrání přešel objekt v roce 2008 na Karlovarský kraj. Dnes je národní kulturní památkou a po rekonstrukci se od roku 2023 znovu otevírá návštěvníkům. Prohlídky, expozice lázeňství a dochovaná Císařská koupelna ukazují, jak technicky i společensky promyšlené lázně na přelomu 19. a 20. století byly.
Kolonády jako promenáda i léčebný prostor
Největší karlovarskou kolonádou je Mlýnská kolonáda, kterou v letech 1871 až 1881 navrhl Josef Zítek. Pseudorenesanční kamenná stavba ukrývá pět minerálních pramenů a její atiku zdobí dvanáct pískovcových alegorií měsíců roku. Dnes působí jako přirozená osa lázeňského centra, kde se návštěvníci zastavují s lázeňskými pohárky stejně jako hosté před více než sto lety.
Na Mlýnskou kolonádu navazovala tradice starších dřevěných promenádních hal. U Nového pramene vznikla první taková stavba už v letech 1792 až 1793. Její praktický smysl byl prostý, ale důležitý: umožnit pobyt u pramene i v dešti nebo za chladného počasí.
Tržní kolonáda z let 1882 až 1883 představuje zcela jinou náladu. Fellner a Helmer ji navrhli jako bohatě vyřezávanou dřevěnou stavbu ve švýcarském stylu. Přestože původně vznikla jako provizorium, dochovala se dodnes. Pod její střechou lze najít pramen Karla IV., Tržní pramen a Dolní zámecký pramen.
Od litiny k funkcionalismu
Proměny lázeňské architektury dobře ukazuje také Vřídelní kolonáda. Současná prosklená železobetonová budova Jaroslava Otruby byla dokončena v roce 1975 a od historizujících staveb v centru se výrazně odlišuje. Zastřešuje Vřídlo, nejznámější karlovarský pramen, jehož gejzír vystřikuje v samostatném pavilonu až do výšky dvanácti metrů.
Na tomto místě přitom nestojí první kolonáda. Empírovou stavbu z roku 1826 nahradila v letech 1878 až 1879 litinová pseudorenesanční kolonáda Fellnera a Helmera. Kvůli korozi byla v roce 1939 rozebrána. Dnešní funkcionalistická budova tak připomíná, že lázeňské město není zakonzervovanou kulisou, ale živým organismem, který se přizpůsobuje nové době.
Za návštěvu stojí i Sadová kolonáda u Dvořákových sadů. Spolu s Mlýnskou, Tržní, Zámeckou a Vřídelní kolonádou vytváří základní soubor staveb, který lze projít pěšky podél Teplé. Zámecká kolonáda z let 1910 až 1912 je dílem vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Její část s Horním zámeckým pramenem je veřejně přístupná, zatímco prostor Dolního zámeckého pramene náleží klientům Zámeckých lázní.
Procházka, která vysvětluje celé město
Nejlepší způsob, jak Karlovy Vary poznat, vede právě po kolonádách. Trasa může začít u hotelu Thermal, pokračovat přes Sadovou a Mlýnskou kolonádu k Tržní a Vřídelní kolonádě a podle možností zamířit také k Zámecké kolonádě. Císařské lázně leží z centra přibližně půl kilometru po rovinaté cestě kolem Grandhotelu Pupp a sadů Karla IV.
V podzemí Vřídelní kolonády se konají komentované exkurze, které přibližují geologické podloží, historii objektu i fungování Vřídla. Aktuální termíny a režim návštěv se mohou měnit. Karlovy Vary však zůstávají dobře dostupnou učebnicí lázeňského města: prameny zde nejsou dekorací, ale dodnes určují urbanismus, architekturu i tempo celé procházky.