V krajině kolem Dešenic se kdysi nechodilo jen za prací, do kostela nebo na trh. Přes zdejší podhůří vedly cesty, po nichž mezi Bavorskem a Klatovskem proudilo zboží. Vozili je formani a soumaři, kteří museli počítat s náročným terénem, počasím i nebezpečím v podobě loupežníků. Právě jejich svět připomíná naučná stezka Po stopách formanů, někdy uváděná také jako stezka Po stopách starých formanů.
Okruh mezi Dešenicemi a šumavskými vesnicemi
Trasa měří přibližně 13,5 kilometru, má sedm zastavení a vrací se zpět do výchozího místa. Nejpraktičtější je začít v centru městyse Dešenice poblíž parku, mokřadu a biotopu. V některých starších materiálech se jako nástupní bod objevuje také okolí tvrze nebo železniční zastávky, proto se před cestou vyplatí ověřit aktuální značení.
Stezka vede přes Dešenice ke kapli svatého Jana Nepomuckého, pokračuje do Matějovic ke kapli Panny Marie a následně do Děpoltic. Odtud se stáčí podél úbočí Želivského vrchu, prochází Žizněticemi a míří kolem Hořákova rybníka zpět do Dešenic. Střídají se lesní úseky, louky, drobné sakrální stavby i otevřená místa s výhledy. Nejde tedy jen o pochod od jedné informační tabule ke druhé, ale o výlet krajinou, která si stále zachovává venkovský klid.
Kaple, kostel a příběhy cestujících
Jedním z výrazných míst okruhu je kaple svatého Jana Nepomuckého v lese nad Dešenicemi, u cesty směrem na Zelenou Lhotu. Informační panel v jejím okolí přibližuje každodennost formanů a náročnou práci, bez níž by se zboží přes horské cesty jen obtížně dostávalo dál. Trasa poté pokračuje lesem ke kapli Panny Marie v Matějovicích. Obě kaple patří k upraveným a působivým zastavením, kde se historie přirozeně spojuje s tichem okolní krajiny.
V Děpolticích stezka prochází kolem kostela svatého Isidora. Dnešní pozdně barokní stavba vznikla v roce 1805 a od roku 1958 je kulturní památkou. Nad obcí se otevírá výhled směrem k Zelené Lhotě a Králováckému hvozdu, jehož siluetu doplňuje výrazný Ostrý. Tady je dobře vidět, proč byly zdejší cesty pro tehdejší povozy zároveň užitečné i náročné: krajina je krásná, ale rozhodně ne zcela rovná a snadno prostupná.
Výhledy, studna a návrat k tvrzi
Další připomínkou života v minulosti je v Žizněticích rekonstruovaná zastřešená kamenná studna s rumpálem. Takové drobné prvky pomáhají představit si, jak důležitá byla voda pro obyvatele vesnic i pro lidi a zvířata na cestě. Jižně od Žiznětic se pak otevírá panoramatický pohled na západní Šumavu a Všerubskou vrchovinu.
Závěr okruhu vede kolem Hořákova rybníka a přivádí návštěvníky zpět k dešenické tvrzi. Její původ sahá do gotického 14. století, později byla renesančně přestavěna na zámek. Dnes v ní sídlí Muzeum šumavského pivovarnictví, takže lze pěší výlet zakončit kulturním programem. Aktuální přístupnost muzea a otevírací dobu je vhodné ověřit před návštěvou.
Delší výlet i kratší rodinná varianta
Celý okruh je vhodný pro několikahodinový pěší výlet. Protože vede také lesem a členitější krajinou, hodí se pevná obuv, zvlášť po dešti nebo v chladnější části roku. Kdo si chce trasu zkrátit, může využít odbočení přes samotu Březí; kratší varianta má přibližně sedm kilometrů a vrací se do Dešenic dříve.
Naučné tabule jsou připravené také pro děti a obsahují znalostní test zaměřený na historii. Stezka tak může dobře fungovat jako rodinný výlet, při němž se informace střídají s pohybem, výhledy a hledáním drobných památek. Značení vzniklo ve spolupráci městyse Dešenice a Klubu českých turistů. Výsledkem je nenápadná, ale obsahově pestrá trasa, která ukazuje šumavské podhůří z pohledu lidí, pro něž byla zdejší krajina především cestou za obchodem, obživou a někdy i dobrodružstvím.