Skála za jevištěm, podzemní podchody a propadliště nejsou v Nýrsku pozůstatkem filmové scény, ale součástí skutečného divadla pod širým nebem. Lesní divadlo na jižním okraji města vzniklo v prostoru bývalého lomu U Vysokého kamene a dodnes patří k místům, kde je zážitek z představení úzce spojený s okolní krajinou.
Areál leží u řeky Úhlavy, zhruba 300 metrů za koupalištěm. Návštěvník sem nepřichází do běžné divadelní budovy, ale do přírodního hlediště, v němž se les, skála a otevřené nebe stávají součástí inscenace. Právě toto propojení technického zázemí s přírodním prostředím dává nýrské scéně její osobitost.
Od ochotníků k vlastní scéně
Ochotnické divadlo má v Nýrsku dlouhou tradici, která sahá nejméně do druhé poloviny 19. století. Myšlenka vybudovat stálou venkovní scénu zesílila po úspěchu Schillerových Loupežníků. Ty místní ochotníci uvedli v roce 1925 u zříceniny hradu Pajrek a představení ukázalo, že okolní krajina může divadelnímu příběhu dodat mimořádnou atmosféru.
Na vzniku nového areálu se následně podíleli místní obyvatelé, spolky i podnikatelé. Obec poskytla divadelnímu spolku prostor bývalého lomu na deset let bezplatně a stavba byla dokončena v roce 1935. Nešlo přitom jen o jednoduché jeviště v lese. Už původní řešení počítalo s provozem, který měl nabídnout zázemí pro náročnější představení.
Skála, podchody a odsuvné stěny
Nejpozoruhodnější je způsob, jakým architekti a stavitelé využili terén. Za jevištěm zůstala přirozená skalní stěna, která mohla zastoupit kulisu. Pod scénou se nacházely podchody a propadliště, tedy prvky umožňující nástupy, odchody i překvapivé proměny během představení. Počítalo se také s místem pro orchestr a nápovědu.
U převážně dřevěné budovy bylo možné pro interiérové scény odsunout obě boční rohové stěny. Divadlo se tak mohlo přizpůsobit různému typu inscenace a podle potřeby otevřít prostor směrem do okolní přírody. Na dnešní poměry jde o velmi neobvyklé řešení, které ukazuje technickou vynalézavost tehdejších stavitelů i praktičnost ochotnického divadelního provozu.
Historická kapacita hlediště byla podstatně větší než dnes. Podle různých pramenů se po rozšířeních pohybovala přibližně mezi 1050 a 1480 diváky. Současné provozní údaje uvádějí kapacitu kolem 400 míst, což lépe odpovídá dnešnímu využití areálu.
Úspěchy, útlum a nové začátky
Po druhé světové válce v Nýrsku působily dva ochotnické soubory – Sokol a později J. K. Tyl. Dohromady sdružovaly přibližně 120 členů. K výrazným událostem patřilo uvedení Maryši, v němž se objevili také herci Národního divadla Jaroslav Vojta, Stela Májová a Zdeněk Štěpánek.
Divadelní provoz však v 70. letech 20. století zanikl a areál postupně utichl. Oživování začalo kolem roku 2008 a v roce 2009 byla činnost obnovena. Ve stejném roce vznikl při Lesním divadle Nýrsko nový divadelní spolek. Z někdejší scény se tak znovu stal prostor pro setkávání a místní kulturní život.
Více než letní divadlo
Dnes se zde podle sezony konají divadelní představení, pohádky pro děti, koncerty, výstavy, komunitní setkání i letní kino. Areál proto stojí za návštěvu také ve chvíli, kdy se na jevišti právě nehraje. Jeho hlavní hodnotou je kombinace neobvyklého technického řešení, lesního prostředí a příběhu několika generací nýrských ochotníků.
Budoucnost areálu se v poslední době stala také místním společenským tématem. V roce 2025 se kolem něj rozvinula iniciativa spolku Nýrsko ŽIJE, která usilovala o zachování místa pro veřejnost a o jednání města s vlastníky o možném odkoupení. Aktuální stav vlastnictví a provozu je proto vhodné před návštěvou ověřit.
Lesní divadlo najdete na jižním okraji Nýrska u Úhlavy, přibližně za koupalištěm. Ve veřejných provozních údajích se objevuje adresa Tylova 525, její aktuálnost je však dobré zkontrolovat u pořadatele konkrétní akce. Restaurace nebývá běžně otevřena každý den a funguje především při programech. Návštěvu lze spojit s koupalištěm, procházkou podél řeky nebo poznáváním dalších míst v Nýrsku.