Jedna z nejzajímavějších domažlických expozic stojí na příběhu člověka, který dokázal spojit hudební tvorbu s mimořádnou vytrvalostí sběratele. Jindřich Jindřich shromažďoval doklady života na Chodsku, zajímal se o nářečí, lidovou hudbu i folklor a svou soukromou sbírku postupně proměnil v odkaz dostupný veřejnosti.
Soukromá sbírka, která přešla do péče města
Jindřich začal své muzeum budovat na konci první světové války. Do roku 1967 nashromáždil přibližně 7 000 předmětů z oblasti historie, etnografie a uměleckého řemesla. Sbírku doplňovaly také knihy a rozsáhlá korespondence. V roce 1945 ji daroval Domažlicím, přičemž si ponechal právo ji doživotně spravovat a dále rozšiřovat.
Dnešní expozice pracuje s celkem uváděným zhruba 9 000 předmětů. Nejde tedy pouze o soubor hezkých starožitností, ale o dlouhodobě budovanou dokumentaci regionu. Návštěvník díky ní může sledovat, jak vypadalo vybavení domácností, odívání i výtvarný projev lidí na Chodsku a jak se zdejší tradice proměňovaly až do současnosti.
Od krojů k podmalbám na skle
Stálá expozice představuje především chodský národopis. Pozornost přitahuje lidový nábytek, keramika a kroje, které společně vytvářejí obraz každodenního života i slavnostních příležitostí. Výrazným lákadlem je také kolekce lidových podmaleb na skle. Tento osobitý druh výtvarného umění patří k nejcennějším částem sbírky a domažlická kolekce je označována za unikátní.
Podmalby na skle nepůsobí jen jako dekorace. Vypovídají o vkusu, zbožnosti a představivosti lidí, kteří si podobnými obrazy zdobili své domácnosti. Právě v kombinaci s nábytkem, keramikou a oděvy získávají vystavené předměty další význam: neukazují izolované exponáty, ale prostředí, v němž se skutečně používaly.
Pracovna, ve které se potkává hudba s národopisem
Prohlídka zavede také do věrně zařízené Jindřichovy pracovny. Osobní prostor skladatele a sběratele pomáhá pochopit, že jeho zájem o lidovou kulturu nebyl okrajovým koníčkem. Chodské písně, jazyk a zvyky se staly důležitou součástí jeho uměleckého i badatelského světa.
Expozice proto nezůstává pouze u vizuálního zážitku. Návštěvníci si mohou poslechnout ukázky Jindřichovy skladatelské tvorby a vnímat, jak se regionální inspirace promítala do hudby. Muzeum tak propojuje předměty, příběhy i zvuk a nabízí plastičtější pohled na osobnost, která se snažila zachytit Chodsko v mnoha podobách.
Muzeum v Domažlicích jako součást širšího příběhu Chodska
Muzeum Jindřicha Jindřicha je součástí Muzea Chodska, jehož historie sahá k rozhodnutí domažlické městské rady z roku 1883. Samotná expozice se nachází v budově na adrese Husova třída 61, kterou město popisuje jako někdejší chudobinec. I tento kontext připomíná proměny města a různá využití jeho historických domů.
V roce 2026 se k muzeu váže také připomínka 150. výročí narození Jindřicha Jindřicha. Výroční program zahrnuje například hudební vystoupení, výtvarnou dílnu zaměřenou na podmalbu na skle nebo komentovanou prohlídku. Události se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální program před návštěvou.
Expozici lze snadno zařadit do širšího výletu po Domažlicích. Přirozeně se nabízí návštěva Chodského hradu, dalších částí Muzea Chodska i historického centra. Aktuálně uváděná otevírací doba se liší podle sezony a vstupné je stanoveno v několika kategoriích; před cestou je proto praktické ověřit podrobnosti u provozovatele. Muzeum je podle turistických informací částečně bezbariérové, konkrétní podmínky je však lepší předem konzultovat.