Mohutné duby lemují přibližně šestikilometrovou hráz Nové řeky a proměňují cestu mezi Stříbřeckým mostem a Rozvodím v nevšední procházku krajinou Třeboňska. Stromořadí není jen příjemným místem ve stínu. Je také součástí rozsáhlého vodohospodářského díla, které vzniklo před více než čtyřmi stoletími.
Kanál, který měl chránit Rožmberk
Novou řeku nechal Jakub Krčín z Jelčan budovat v letech 1584 až 1585. Umělý kanál odvádí část vody z Lužnice do Nežárky a jeho hlavním úkolem bylo pomáhat chránit rybník Rožmberk před povodněmi. Voda tu tak není pouhou kulisou: její usměrňování se stalo jedním z důležitých zásahů, které formovaly podobu zdejší krajiny.
Hráz odděluje tok od okolního terénu a její stabilitu pomáhaly zajišťovat také stromy. Kořeny dubů zpevňovaly nasypaný val. Alej tak propojuje technickou stránku Krčínova díla s přírodními prvky, které se staly jeho trvalou součástí.
Živá památka, ne výsadba z Krčínovy doby
Při pohledu na mohutné kmeny se snadno nabízí představa, že všechny duby pamatují vznik kanálu. Tak jednoduché to ale není. Většina stromů vysazených při budování Nové řeky se podle dostupných údajů nedochovala; dnešní duby se odhadují přibližně na 50 až 200 let. I bez přímé paměti na Krčínovu dobu jsou však svědky dlouhého vývoje zdejší hráze a krajiny.
Alej je evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody AOPK ČR jako památné stromořadí. To je přesnější označení než „přírodní památka“: chráněným prvkem jsou zde stromy uspořádané podél hráze. Starší údaj uvádí 88 dubů, jde však o počet zaznamenaný v roce 2014, nikoli o potvrzený současný stav. Stejný podklad zmiňuje kmeny s obvodem až 800 centimetrů a stromy vysoké až 30 metrů; konkrétní rozměry se samozřejmě mezi jednotlivými duby liší.
Šest kilometrů podél vody
Nejjednodušší způsob, jak alej poznat, je vydat se podél Nové řeky pěšky nebo na kole. Turistická trasa vede po cestě s přírodním povrchem mezi Stříbřeckým mostem a Rozvodím a je značená červeně. K nástupu lze využít okolí Stříbřeckého mostu nebo parkoviště U Splavu. Protože informace o dopravě a parkování se mohou měnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální možnosti.
Trasa je zajímavá i tím, že se tu přírodní zážitek neodděluje od historie. Chvíli jdete pod korunami dubů, chvíli sledujete vodní kanál a jeho hráz. Není třeba spěchat za jediným vyhlídkovým bodem: hlavní půvab představuje právě souvislá cesta krajinou, kde se lidské dílo a okolní příroda navzájem doplňují.
V chráněné krajině Třeboňska
Alej leží v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a také na území Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka. Při návštěvě proto stojí za to vnímat nejen staré stromy, ale i citlivost prostředí, kterým prochází cesta. Novou řeku lze poznávat také z vodní hladiny při splouvání kanálu; aktuální podmínky a možnosti plavby je však vhodné ověřit samostatně.
Dubová hráz je nenápadným, ale výmluvným cílem výletu. Připomíná, že třeboňská krajina nevznikla pouze působením přírodních sil: po staletí ji utvářely rybníky, kanály, hráze i lidé, kteří hledali způsob, jak s vodou žít. Alej na Nové řece dává tomuto příběhu podobu, kterou lze projít krok za krokem.