Chrám, který vyrostl z obecní sbírky
Stříbřec na Jindřichohradecku měla sakrální místa už dávno před vznikem dnešního kostela. V polovině 17. století je doložena dřevěná obecní kaple na hrázi rybníka Starého. Další kaplička stávala na Jannově neboli Mácově vršku. Postupem času však přestaly starší objekty vyhovovat kapacitou i stavebním stavem. Byly proto odstraněny a u křižovatky cest zůstal kamenný kříž.
Myšlenka na vlastní důstojný kostel ve Stříbřeci ale nezanikla. V 60. letech 19. století se místní obyvatelé pustili do veřejné sbírky, kterou zastřešilo obecní zastupitelstvo v čele se starostou Antonínem Hofbauerem. Nová stavba se tak stala výsledkem společného úsilí celé obce, nikoli pouze rozhodnutí vrchnosti nebo církevní instituce.
Základní kámen byl vysvěcen 21. června 1860. Kostel podle vlastního návrhu postavil jindřichohradecký stavitel Matěj Šetka a už 16. října následujícího roku dokončenou stavbu vysvětil českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík. Před kostelem přitom stojí také kříž s Kristem na kamenném podstavci, datovaný rokem 1860.
Dominanta návsi a typická stavba 19. století
Kostel svatého Jana Nepomuckého stojí uprostřed obce, v prostoru návsi s rybníky a tradiční venkovskou zástavbou. Právě v tomto prostředí vyniká jeho role orientačního bodu i přirozeného středu obce. Územní plán Stříbřece jej označuje za největší místní dominantu.
Stavba je jednolodní. Věž je umístěna mimo půdorys lodi, v ose průčelí, samotná loď má čtvercový půdorys. Na ni navazuje obdélné kněžiště stejné šířky a za ním čtvercová sakristie. Celek působí střídmě a odpovídá venkovské sakrální architektuře své doby.
Přestože jde o výraznou historickou stavbu s důležitým místním významem, kostel není podle obecního územního plánu státem chráněn jako kulturní památka. To však nic nemění na jeho architektonické, společenské a duchovní hodnotě pro Stříbřec.
Obrazy, Pieta a vyřezávaný mobiliář
Interiér ukazuje, že zajímavost venkovského kostela nemusí spočívat jen v jeho stáří nebo velikosti. Dochoval se zde dřevěný vyřezávaný mobiliář s klasicistními a empírovými prvky. Při jeho zpracování se objevují také inspirace gotikou, barokem a antikou.
Hlavní oltářní obraz zachycuje patrona kostela, svatého Jana Nepomuckého. Olej na plátně vznikl v roce 1895 a podepsal jej třeboňský malíř Karel Böhm. Jde o vysvěcenou kopii staršího obrazu z doby výstavby kostela. Původní malbu vytvořil v roce 1861 páter B. Kamarýt. Po poškození byla přemístěna nad schodiště na kůr.
Na vedlejším oltáři se nachází polychromovaná řezaná dřevěná Pieta rakouského původu z první poloviny 17. století. Do Stříbřece se dostala z původní obecní kaple, a představuje tak hmotné spojení mezi starším sakrálním prostorem a novým kostelem. Na pilíři triumfálního oblouku je ještě obraz z roku 1865, kopie Panny Marie Českobudějovické.
Varhany starší než samotný kostel
Největším překvapením pro návštěvníka mohou být historické varhany. Nástroj vznikl přibližně kolem roku 1710, tedy zhruba o půldruhého století dříve než stříbřecký kostel. Jeho autor není známý; podle původu se řadí do oblasti mezi Benešovem, Kutnou Horou a Havlíčkovým Brodem.
Do novostavby ve Stříbřeci byly varhany instalovány v roce 1861. Varhanář Jan Viktora k nim tehdy doplnil pedál. Při restaurování v roce 2019 se Marek Vorlíček pokusil vrátit nástroji jeho původní podobu, přičemž dodatečně přidaný pedál zůstal zachován. Varhany tak připomínají nejen hudební minulost, ale také proměny, kterými vybavení kostela během desetiletí procházelo.
Místo, které se stále obnovuje
Stav mobiliáře a vybavení kostela se v posledních letech postupně zlepšuje. Podporu získalo například restaurování kazatelny v roce 2023 a hlavního oltáře v roce 2024. Obnova pomáhá zachovat detaily, které by při běžném pohledu mohly zůstat skryté.
Interiér nemusí být běžně otevřený bez omezení. Kostel však obec příležitostně využívá pro kulturní program, například varhanní koncerty. Před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální možnost vstupu u obce nebo pořadatele konkrétní akce. I při prohlídce zvenčí ale stavba dobře ukazuje, jak důležitou roli může mít kostel v podobě malé jihočeské obce: jako historická připomínka společného úsilí, výrazná dominanta návsi i místo, kde se dodnes potkává minulost se současným životem.