Na dvoraně ve Strání je pozoruhodné už to, že ji místní vybudovali z kamene jako zázemí pro společenský život obce. Vznikla v letech 1926 a 1927, v době, kdy podle vzpomínek pamětníků chybělo místo, kde by se lidé mohli pravidelně scházet, zvlášť během zimy. Budova tak nebyla jen sálem pro představení. Měla dát prostor různým aktivitám a stát se přirozeným bodem setkávání.
Stavba z kamene a společné práce
Vyměřování půdorysu a lámání kamene začalo 25. března 1926, se samotnou stavbou se pokračovalo od 11. května. Podle obecního přehledu bylo na její výstavbu třeba dopravit přibližně 350 kubických metrů kamene. Kamenná byla celá budova s výjimkou bytu správce, který vznikl z cihel. Dokončena měla být 13. listopadu 1926; obecní záznam u tohoto data rok znovu neuvádí, časová posloupnost ale ukazuje právě na rok 1926.
Na jaře následujícího roku přibyla místnost určená děvčatům. Dvoranu pak 18. září 1927 posvětil děkan Jaroslav Globál. Způsob vzniku stavby zapadá do jejího účelu: místní si nevytvářeli pouze reprezentativní budovu, ale především praktické zázemí, které mohlo sloužit různým potřebám obce.
Jeviště, sál a opona, která se nedochovala
Vnitřní uspořádání nabízelo několik možností využití. Hlavní sál sloužil jako hlediště, vedle něj bylo stálé jeviště se dvěma přilehlými místnostmi a také menší sál. Na jevišti bývaly divadelní dekorace a zvláštní místo mezi nimi měla opona s výjevem, který spojoval divadlo s místním prostředím: zobrazovala straňanský kostel a skupinu lidí v krojích.
Opona se podle obecního přehledu ztratila při průchodu fronty v roce 1945. Dnes ji proto známe jen z popisu, přesto její námět dobře vystihuje, jak blízko měla dvorana k životu obce. Nešlo o anonymní kulturní sál; jeho výzdoba odkazovala na konkrétní místo a jeho obyvatele.
Více než divadlo
Vznik dvorany bývá spojován s iniciativou faráře Spáčila a kaplana Novotného a s ochotou místních přiložit ruku k dílu. Podrobnosti o nejstarších letech však zčásti pocházejí z ústního vyprávění pamětníků, a proto je nelze považovat za vždy přesně doloženou kroniku. Z těchto vzpomínek vyplývá, že dvorana poskytovala zázemí nejen zábavě, ale také vzdělávání a výchově.
Otevření prostoru podpořilo rozvoj ochotnického divadla a podle přehledu místních dějin také sportovních aktivit a hudebních skupin. Právě tato pestrost je pro příběh stavby důležitá: společenský dům mohl během roku sloužit různým lidem a různým podobám společného života. Dvorana tak pomáhala vytvářet zázemí pro činnost, která se neomezovala na jediný spolek či typ programu.
Dvorana v obci dnes
Budova prošla v 90. letech 20. století rekonstrukcí střechy a vnitřních prostor. Obec ji popisuje jako kulturní zařízení využívané pro společenské akce a místní divadelní soubor Karla Högera. Tento popis pochází ze stránky vložené v roce 2016, a aktuální program či pravidelné možnosti návštěvy proto není možné z dostupných informací potvrdit. Před cestou na konkrétní představení je rozumné ověřit termín u obce nebo pořadatele.
Územní plán Strání řadí Farní dvoranu mezi kulturní hodnoty místního významu. To dokládá její význam pro obec, nikoli však automaticky zápis mezi státem chráněné kulturní památky. Při poznávání Strání je dvorana zajímavá především jako svědectví o tom, jak se z místní potřeby a společné práce zrodilo místo pro divadlo, setkávání i spolkový život.