Jedna archivní listina dokázala přiblížit příběh drobné kaple, která by jinak mohla zůstat jen nenápadným bodem v krajině. Kaple Panny Marie Bolestné ve Strání vznikla roku 1816 v lokalitě Uhliska. Podle dochovaného dokumentu si ji nechal postavit sedlák Jan Popelka na svém vlastním poli. Nešlo tedy o stavbu velkého poutního místa, ale o osobní projev víry, který se postupně stal součástí místní krajiny a paměti.
Kaple na poli Jana Popelky
Vznik kaple spadá do první poloviny 19. století, kdy byly drobné sakrální stavby běžnou součástí českého venkova. Kříže, boží muka a kapličky označovaly cesty, připomínaly významné události nebo vyjadřovaly zbožnost konkrétní rodiny. Stráňská kaple Panny Marie Bolestné do tohoto prostředí zapadá, její příběh je však cenný tím, že se podařilo dohledat jméno stavebníka i okolnosti povolení stavby.
Podle nalezené listiny bylo ke stavbě zapotřebí povolení arcibiskupského úřadu v Olomouci. Dokument byl objeven ve Státním archivu v Uherském Hradišti. Jeho obtížně čitelný text vyhledal a upravil duchovní správce P. Jan Hrudík. Právě díky této práci dnes není kaple spojena pouze s neurčitým vyprávěním o dávné stavbě, ale také s konkrétním člověkem, který ji nechal na svém pozemku vybudovat.
Panna Marie Bolestná v krajině Strání
Patrocinium kaple odkazuje k mariánské úctě a k postavě Panny Marie Bolestné. V katolické tradici připadá její svátek na 15. září. Z dostupných podkladů však není doloženo, že by se právě v tento den u kaple konala místní pouť, ani zda se zde pravidelně konají bohoslužby.
Samotné místo působí především jako připomínka toho, jak se víra zapisovala do každodenního života venkovských obyvatel. Kaple nestojí v centru obce ani u významného poutního areálu. Nachází se mimo hlavní zástavbu Strání, v lokalitě Uhliska, přibližně jeden kilometr severozápadně od stráňského zámku. Její význam proto nespočívá ve velkolepé architektuře, ale v propojení osobního příběhu, krajiny a místní tradice.
Drobné památky, o které se starají lidé
Kaple Panny Marie Bolestné je také příkladem toho, že přežití drobných památek často závisí na zájmu místních obyvatel. Podle dostupných informací se o kapličku starají lidé ze Strání a udržují ji v dobrém stavu. Právě taková péče rozhoduje o tom, zda podobné stavby zůstanou živou součástí obce, nebo postupně zmizí z povědomí i z krajiny.
U menších sakrálních objektů přitom nebývá nejdůležitější jejich velikost ani umělecká výpravnost. Hodnotu může mít už samotné vědomí, proč vznikly, komu sloužily a kdo je po generace chránil. Stráňská kaple vypráví příběh jedné rodiny a jednoho rozhodnutí, zároveň ale připomíná širší svět venkovské zbožnosti 19. století.
Tip pro poznávání Strání
Kaple může být nenápadným cílem při procházce v okolí Strání a při poznávání krajiny Bílých Karpat. Nejde o klasický turistický objekt s pravidelnou otevírací dobou. Ověřeny nejsou ani návštěvní hodiny, možnost vstupu do interiéru nebo aktuální konání bohoslužeb. Vhodnější je proto počítat s pěším přístupem a s prohlídkou zvenčí.
Přesná poštovní adresa ani spolehlivé údaje pro navigaci v podobě souřadnic či čísla parcely nejsou k dispozici. Orientačně lze kapli hledat v lokalitě Uhliska severozápadně od zámku Strání, přičemž aktuální stav cesty je vhodné ověřit u obce nebo místních obyvatel. Při návštěvě je dobré respektovat klidný a pietní charakter místa. I díky tomu může drobná kaple, postavená před více než dvěma stoletími na poli Jana Popelky, zůstat přirozenou součástí Strání i pro další generace.