Stovky sněženek, staré duby s dutinami a mokřady, v nichž se voda drží téměř u povrchu. Tak vypadá přírodní rezervace Džungle u Slezských Pavlovic, cenný zbytek původně mnohem rozsáhlejší lužní krajiny v Osoblažském výběžku. Na ploše přibližně 9,95 hektaru se tu setkávají tvrdý dubový luh, olšiny, rákosiny a porosty vysokých ostřic.
Oáza vody v zemědělské krajině
Rezervace leží v nadmořské výšce zhruba 220 až 225 metrů a její charakter výrazně určuje voda. Mokřadní část vznikla jako postupně zarůstající litorál bývalého rybníka. V některých místech dosahuje voda téměř k povrchu půdy, což vytváří podmínky pro mokřadní olšiny i rozsáhlé ostřicové plochy.
Právě zachovaný vodní režim patří k největším hodnotám území. V době, kdy se řada mokřadů odvodňovala a upravovala pro zemědělské využití, se Džungle podobnému zásahu vyhnula. V 70. letech 20. století pomohl k jejímu zachování mimo jiné výskyt bohaté populace sněženky podsněžníku.
Jarní sněženky pod starými duby
Sněženka podsněžník je hlavním chráněným druhem rostliny v rezervaci. V dubovém luhu tu vytváří souvislý porost se stovkami vitálních jedinců, menší populace roste také v lipové dubohabřině. Na jaře tak může být právě bílý koberec květů nejvýraznějším obrazem, který si člověk z tohoto místa odnese.
Neméně důležité jsou však stromy, které na první pohled nemusí působit výjimečně. Staré duby a další dřeviny s dutinami poskytují úkryt a hnízdní možnosti ptákům, netopýrům i dalším živočichům. V rezervaci má zůstávat také stojící a ležící mrtvé dřevo. Tlející kmeny nejsou nepořádkem, ale prostředím pro množství bezobratlých a součástí přirozeného vývoje lesa.
Domov obojživelníků a vzácných ptáků
Mokřady a tůně jsou důležité pro obojživelníky. V území byly doloženy například rosnička zelená, kuňka žlutobřichá, čolek obecný, ropucha obecná i zelená a několik druhů skokanů. Z plazů se zde objevují ještěrka obecná, slepýš křehký a užovka obojková.
Lesní porosty zase nabízejí vhodné prostředí dutinovým a starým lesním druhům ptáků. Hnízdění tu bylo prokázáno u žluvy hajní, strakapouda prostředního, žluny šedé a datla černého. Opakovaně byl v období hnízdění pozorován také jeřáb popelavý, pro nějž může být zdejší klidná mokřadní krajina významným biotopem.
Rezervace, která není běžným výletním cílem
Džungle má statut přírodní rezervace od roku 2003. Její ochrana nesměřuje k budování návštěvnického zázemí ani k vytvoření rekreační trasy. Aktuální plán péče naopak uvádí, že území není vhodné pro sportovní ani rekreační využití a mělo by být navštěvováno co nejméně. Důvodem je především citlivost mokřadů a riziko rušení jeřába i dalších vzácných druhů.
Kdo chce lokalitu poznat, měl by proto respektovat její ochranný režim, držet se případných cest a značení a nevstupovat do mokřadních ploch ani do porostů mimo jasně vedenou trasu. Hranice jsou v terénu vyznačeny pruhovým značením a hraničníky se státním znakem. Džungle není místo k „dobývání“, ale příklad krajiny, jejíž největší hodnotou je právě zachovaný klid.
Pro návštěvníka, který se vydá poznávat Slezské Pavlovice a Osoblažsko, představuje rezervace především důvod dívat se pozorněji na nenápadná místa mezi poli. Lužní les, mokřad a jarní sněženky tu připomínají, že i malý zbytek původní krajiny může mít mimořádný význam.