Největší pozoruhodností Fulštejna nejsou pouze dochované zbytky paláce a opevnění, ale především krajina, která hrad obklopuje. Na návrší jižně od Bohušova se zde setkávají pozůstatky pravěkého hradiště, středověkého šlechtického sídla a renesanční přestavby. Výsledkem je rozsáhlá archeologická lokalita, kde se dějiny čtou spíše z terénních vln, příkopů a nenápadných reliktů než z vysokých hradních zdí.
Od pravěkého hradiště k hradu Fulštejnů
Nejstarší opevnění na místě pravděpodobně vzniklo už v pozdní době bronzové. Připomínají je valy a nálezy keramiky spojované s kulturou popelnicových polí. Když zde ve 13. století začal vyrůstat středověký hrad, jeho stavitelé mohli část staršího opevnění využít. Právě tato vícevrstevnatost dává Fulštejnu mimořádný charakter.
Hrad vznikl krátce před polovinou 13. století z podnětu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Herbord I. z Fulštejna jej roku 1255 získal jako léno a sídlo se následně stalo hlavním centrem rodu Fulštejnů na moravsko-slezském pomezí. Název hradu se promítl i do dějin podhradí. Dnešní Bohušov se v minulosti označoval také jako Fulštejn nebo Fullstein.
Mocné valy chránily rozsáhlý areál
Fulštejn nebyl malou pevností sevřenou mezi několika věžemi. Hradní jádro i předhradí obepínaly mohutné příkopy a valy. Na východní straně se dochoval pozoruhodný systém několika linií opevnění, který návštěvník vnímá především jako výrazné terénní zlomy. Na severozápadě poskytoval obranu také strmý svah k Osoblaze.
V terénu lze sledovat pozůstatky vstupního koridoru s mostem, části opevnění, zaoblené věžice i renesančního paláce. Ve východním nároží hradního jádra se nachází také zbytek rozměrné okrouhlé stavby o průměru přibližně 11,5 metru. Její přesná funkce není jistá. Mohlo jít o věž, odborné výklady však připouštějí i obytné využití.
Po válkách přišla přestavba i zánik
Podoba, kterou dnes Fulštejn v ruinách připomíná, je z velké části výsledkem pozdějšího stavebního vývoje. Na konci 15. století hrad poškodilo vojsko Matyáše Korvína během česko-uherských válek. Následovala rozsáhlá přestavba, k níž patří také zbytky dvouprostorového renesančního paláce ve východní části jádra.
Fulštejn zůstal významným sídlem až do období třicetileté války. Tehdy byl opakovaně poškozen a využívala jej švédská vojska. Po jejich odchodu patrně došlo k záměrnému poboření hradu. Jako obyvatelné panské sídlo poté zanikl a od 18. století se uvádí především jako zřícenina. Vlastnili jej přitom nejen Fulštejnové, ale později také Supové z Fulštejna a Sedlničtí z Choltic.
Výlet na Osoblažsko
Zřícenina leží v katastru Bohušova a podle turistických informací k ní vede z obce červená turistická značka. Výlet lze spojit s poznáváním širšího Osoblažska, například s jízdou po Osoblažské úzkokolejce, která prochází nedalekým regionem. Bohušov je tak vhodným výchozím bodem pro pěší výpravu i cyklovýlet.
Fulštejn nemá běžnou poštovní adresu, proto je při plánování cesty praktičtější vycházet z turistického značení nebo z navigačních údajů pro lokalitu. Zřícenina je popisována jako volně přístupná, protože se však nachází v soukromém vlastnictví a podmínky se mohou měnit, je rozumné ověřit aktuální stav u obce nebo místního informačního střediska.
Na místě je třeba počítat s nerovným terénem, hlubšími příkopy, prudšími svahy a torzy zdiva. Za mokra nebo v zimě mohou být valy a okolí ruin kluzké. Právě jejich zachovalost je ale důvodem, proč Fulštejn stojí za návštěvu: nabízí pohled na hrad nejen jako na zbytky staveb, ale jako na celý historický areál, který se proměňoval po tisíce let.