Ještě před několika desetiletími hrozilo, že z Grabštejna zůstane jen chátrající vojenský areál. Dnes patří hrad nad Chotyní k nejzajímavějším památkám Libereckého kraje. Jeho obnova nebyla jednoduchým návratem k jediné historické podobě. Na jednom místě se tu potkává středověká pohraniční pevnost, renesanční šlechtické sídlo, správní centrum panství, vojenské skladiště i živý návštěvnický areál.
Od pevnosti k renesančnímu sídlu
Grabštejn vznikl ve druhé polovině 13. století, kdy střežil obchodní cestu z Čech do Lužice. První písemná zmínka z roku 1286 uvádí jako jeho majitele Otu II. z Donína. Samotný název vychází z německého označení Grafenstein, tedy hraběcí pevnost.
Zásadní proměna přišla v 16. století. Zadlužené panství roku 1562 koupil Jiří Mehl ze Střelic, císařský dvorní rada a místokancléř Království českého. Od roku 1564 nechal gotický hrad přestavovat na pohodlnější renesanční sídlo. Nejvýraznější připomínkou této etapy je kaple svaté Barbory, patronky horníků pracujících na panství. Její stěny pokrývá celoplošná výmalba datovaná do roku 1569 a právě kaple patří k nejcennějším částem celého areálu.
Od roku 1704 drželi Grabštejn Gallasové a později Clam-Gallasové. Hrad postupně ztrácel roli hlavního rodového sídla a od konce 18. století sloužil především jako správní centrum. V předhradí vznikl také klasicistní zámeček, který rodina využívala jako letní sídlo.
Vojáci, chátrání a záchrana
Po zpřístupnění turistům v roce 1934 přišel po válce prudký obrat. Majetek Clam-Gallasů byl konfiskován a od roku 1953 Grabštejn využívala armáda. Sloužil jako ubytovna i skladiště. Po jejím odchodu kolem roku 1970 se stav objektu dál zhoršoval a celý areál zůstal ve vojensky střeženém prostoru.
První výrazný impuls k záchraně přinesla návštěva statika Miroslava Fuchse v roce 1986. Rozsáhlejší práce se rozběhly na přelomu let 1989 a 1990. Nejprve bylo nutné zachránit krovy a zajistit klenbu nad vstupním renesančním sálem. První zásahy používaly beton a ocel, které nebyly vždy ideálně slučitelné s historickými konstrukcemi. Pozdější etapy proto některé z nich sanovaly, přesto však právě prvotní zabezpečení zabránilo zániku hradu.
Obnova podle projektu architekta Václava Girsy postupně vrátila Grabštejnu důstojnou podobu. Přibyly tradiční keramické bobrovky, zmizela provizorní střešní terasa nad jižním křídlem a obnovily se fasády, sgrafita i kaple. Odborné uznání přinesla rekonstrukci také Grand Prix Obce architektů v kategorii rekonstrukcí v roce 2002. Hrad se veřejnosti postupně otevíral od roku 1993 a hlavní část obnovy byla z velké části dokončena kolem roku 2010.
Co se skrývá pod dlažbou
Grabštejn není zajímavý pouze tím, co je vidět. Archeologický výzkum horního nádvoří v roce 2021 naznačil, že na nejvyšším místě kopce mohlo existovat raně středověké hradiště ještě před stavbou kamenného hradu. Výzkum odhalil také části starších paláců, hradeb a dalších budov, které dnes pohltila mladší zámecká zástavba.
Badatelé zde našli i doklady běžného provozu: stopy lokální výroby cihel a několik generací odvodnění od dřevěného potrubí po zděný kanál. O rok později se při přístupové cestě objevila mohutná obvodová hradba silná přibližně dva metry. Její umístění zároveň naznačuje, že právě tady mohla kdysi stát vstupní brána. Tyto závěry zůstávají opatrné, protože relikty byly po průzkumu znovu zasypány.
Výsledky archeologie přibližuje expozice s nálezy výhradně z Grabštejna. K vidění jsou keramické nádoby, kachle, doklady stolování, vojenské předměty, hliněné dýmky, drobné sošky i platidla. Aplikace Grabštejn AR navíc pomocí rozšířené reality ukazuje, jak mohl vypadat původní středověký hrad pod dlažbou malého nádvoří.
Kaple, věž a příběh obnovy zdola
Prohlídkové okruhy vedou historickými interiéry od 16. do 19. století, do sklepení i kaple svaté Barbory. Právě její výzdoba se stala jedním ze symbolů obnovy. Restaurování maleb, obnova varhanního pozitivu z roku 1692, replika sochy svaté Barbory nebo novorenesanční postel do ložnice Jiřího Mehla vznikly také díky benefičním koncertům.
Od roku 1993 je pořádal operní pěvec Luděk Vele ve spolupráci s obcí Chotyně a Hrádkem nad Nisou. Z původních koncertů v kapli se kvůli rostoucímu zájmu postupně staly velké události na hlavním nádvoří. Příběh Grabštejna tak není jen vyprávěním o státní památkové péči, ale také o místních patriotech, dobrovolnících, studentech a lidech, kteří se rozhodli nenechat významné místo zaniknout.
Za návštěvu stojí také hradní věž. Nabízí kruhový výhled přes krajinu Česka, Německa a Polska a připomíná, že Grabštejn dodnes leží v prostoru někdejšího pohraničního setkávání. V podhradí navíc působí Centrum vojenské kynologie Chotyně. Není běžně přístupné, ale jeho existence vytváří pozoruhodnou současnou návaznost na vojenskou minulost areálu. Dějinám vojenské kynologie se věnuje také zdejší veterinární muzeum.
V sezoně 2026 doplňuje nabídku výstava věnovaná Karlu Podstatskému z Lichtenštejna, manželovi poslední majitelky Marie Clam-Gallasové. Jeho fotografie, mapy a cestovatelské předměty připomínají pět afrických výprav z let 1904 až 1914. Grabštejn tak návštěvníkovi nenabízí jediný uzavřený příběh, ale několik staletí proměn na jednom kopci.