Obnovená Grossmannova vila patří k nejpůsobivějším památkám meziválečné Ostravy. Na první pohled zaujme členitou fasádou, zelenými okenicemi, figurálními reliéfy, zdobenými římsami a strmou střechou s věžičkou. Ještě silnější zážitek ale čeká uvnitř: za domem se skrývá svět dekorativních maleb, zlacených štuků, vitráží, dřevěných obkladů a pečlivě restaurovaného nábytku.
Stavitel František Grossmann si vilu nechal postavit v letech 1922 až 1924 jako rodinné bydlení i reprezentativní sídlo své stavební firmy. Areál na dnešní adrese 28. října 1674/131 tehdy tvořila nejen vila, ale také navazující administrativní a obytná budova a rozlehlá zahrada. Celý komplex měl působit jako přesvědčivá ukázka podnikatelova společenského postavení i stavebního umění.
Dům, který měl být vizitkou svého majitele
Grossmann pocházel z Pustějova a do Moravské Ostravy se přestěhoval v roce 1906. Společně s architektem Františkem Fialou založil stavební firmu Grossmann a Fiala, která se podílela na řadě významných staveb v regionu. Patřila mezi ně například dostavba kostela Panny Marie Královny v Mariánských Horách, Dům katolických tovaryšů nebo sanatorium doktora Leopolda Kleina.
Vlastní vilu si Grossmann navrhl sám, patrně s pomocí pracovníků své kanceláře. Dobový tisk ji po dokončení vnímal jako mimořádně luxusní sídlo. Nešlo jen o reprezentativní průčelí, ale o promyšlený celek, v němž se prolínala architektura, vybavení, technické zázemí a zahrada.
Art deco, nebo spíše osobitý dekorativismus?
Grossmannova vila bývá často označována jako art deco. Toto zařazení je pro běžného návštěvníka srozumitelné, odborníci však upozorňují, že dům nelze přiřadit k jedinému stylu. Jeho podoba kombinuje pozdní secesi, neobiedermeier, klasicizující tradicionalismus, dekorativismus a některé prvky moderny.
Výsledkem je osobitá architektura s bohatou, ale nikoli náhodnou výzdobou. V reprezentativním přízemí se nacházela pracovna, společenský pokoj a jídelna. Soukromé pokoje a ložnice byly v prvním patře, zatímco podkroví nabízelo zázemí pro hosty a služebnictvo. V suterénu se dochoval také teplovzdušný kotel s rozvody, na svou dobu pokročilé technické zařízení, které patřilo k prvním svého druhu na Ostravsku.
Od rodinného sídla ke školce a zpět
Osud domu se po hospodářské krizi výrazně změnil. Grossmann se dostal do finančních potíží a vila byla v roce 1937 vydražena. O dva roky později ji koupili Josef a Alžběta Rybovi. Tragickou kapitolou zůstává také konec manželů Grossmannových: podle odborných pramenů se 8. listopadu 1933 pokusili o sebevraždu plynem. Otilie Grossmannová tehdy přežila, zemřela však později v témže měsíci.
V průběhu dalších desetiletí se dům několikrát proměnil. Po rozdělení na dvě bytové jednotky zmizelo hlavní schodiště a původní dvoupodlažní hala byla zastropena. V 60. letech vila sloužila jako mateřská škola, později jako školní družina. Ta objekt opustila v roce 2005 kvůli špatnému technickému stavu. Z kulturní památky se tak na dlouhou dobu stal především chátrající dům.
Obnova, která vrací domu jeho celek
Komplexní rekonstrukce probíhala od konce roku 2021 do roku 2024 a její náklady přesáhly 132 milionů korun. Cílem nebylo vytvořit nový reprezentativní interiér, ale co nejpřesněji navrátit vile podobu z doby jejího dokončení. Restaurátoři proto vycházeli z dochovaných prvků, původních plánů, historických fotografií a stavebněhistorického průzkumu.
Nejvýraznějším zásahem bylo obnovení schodišťové haly a návrat dřevěného schodiště. Opravovaly se malby, štuky, reliéfy, vitráže, parkety, dveře, okna i vestavěný nábytek. Práce přitom nebyla jednoduchá: dřevomorka poškodila konstrukce, podhledy, části střechy i řadu truhlářských prvků. Některé se podařilo zachránit a doplnit, jiné musely být nahrazeny přesnými kopiemi.
Proměnou prošla také zahrada. Její původní geometrická kompozice se dochovala jen částečně, přesto se podle historických podkladů podařilo obnovit síť pěšin, záhonů a drobných staveb. Výzkum navíc odhalil souvislost původní stupňovité fontány s vídeňským prostředím kolem architekta Otto Prutschera a výtvarníka Michaela Powolného.
Co čeká návštěvníky dnes
Veřejnosti se vila otevřela 4. dubna 2024. Dnes funguje jako house museum, kulturní centrum a reprezentační prostor Ostravy. Prohlídkový okruh provádí návštěvníky obnovenými interiéry, historickou dispozicí i technickým zázemím a zahrnuje také pohled na rekonstruovanou zahradu.
Vila bývá běžně přístupná od pátku do neděle, konkrétní otevírací dobu a program je ale vhodné před návštěvou ověřit na oficiálním webu. Prohlídkový okruh není bezbariérový a v interiérech je nutné používat návleky. Odměnou je setkání s domem, který nepůsobí jako prázdná historická kulisa, ale jako znovu poskládaný obraz života ostravské podnikatelské elity před sto lety.