V Habrech se historie někdejší židovské komunity neukrývá jen v muzeálních vitrínách. Je vepsaná do městských ulic, starých domů, místa po rituální lázni i do hřbitova za městem. Naučná stezka historie Židů v Habrech, otevřená v listopadu 2023, propojuje sedm zastavení a nabízí komorní, ale působivou cestu po stopách lidí, kteří byli po staletí součástí místního života.
Trasa připomíná nejen židovské zvyky a tradice, ale také soužití židovských a křesťanských obyvatel. Zároveň ukazuje, jak málo někdy stačí k tomu, aby se z živé komunity stala téměř zapomenutá kapitola dějin. V Habrech po ní zůstaly významné hmotné památky, především hřbitov a bývalá synagoga, ale také řada méně nápadných míst v centru města.
Hřbitov s náhrobky starými stovky let
Nejvýraznější zastávkou je židovský hřbitov přibližně kilometr severozápadně od bývalé synagogy. Leží mimo zastavěnou část Habrů a přístup k němu vede po zpevněné či polní cestě. Areál s přibližně 250 náhrobky působí stranou dnešního města, právě tím však dokáže připomenout jeho někdejší rozměr a význam.
Existence hřbitova je spolehlivě doložena nejpozději od první poloviny 17. století. Jeho založení se někdy klade ještě do 14. století, tento údaj však není stejně pevně potvrzen. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1740. Součástí areálu je také zbytek průchozí márnice s kamenným portálem. Hřbitov je kulturní památkou a jeho vlastníkem je Židovská obec v Praze.
Návštěva vyžaduje ohleduplnost. Ohradní zeď je místy narušená a areál potřebuje další údržbu. Podle dostupných informací bývá přístupný volně, před cestou je ale rozumné ověřit aktuální stav.
Synagoga, která dostala druhý život jako kino
V historickém centru Habrů stojí v ulici U Kina bývalá synagoga. Postavena byla roku 1825 na místě starší modlitebny a po desetiletí sloužila náboženskému životu místní obce. Ve druhé polovině 20. století se její podoba výrazně proměnila: při přestavbě vzniklo kino.
Stopy původního účelu však zcela nezmizely. V interiéru se dochovaly například kaskádovité schody po někdejších lavicích nebo části jevištního vybavení z pozdějšího provozu. Právě tento překryv různých vrstev dělá ze stavby zajímavé místo. Není to jen pozůstatek synagogy, ale také doklad toho, jak se historické objekty v průběhu desetiletí měnily podle potřeb obce.
Budoucnost stavby dnes souvisí s místní občanskou iniciativou. Spolek Habry v roce 2024 objekt převzal od Židovské obce v Praze a usiluje o jeho obnovu. Záměrem je vytvořit kulturní centrum s expozicí věnovanou židovské historii Habrů a Adolfu Stránskému. Ministerstvo kultury v květnu 2024 zahájilo řízení o možném prohlášení synagogy za kulturní památku; konečný výsledek tohoto procesu není v dostupných podkladech uveden.
Od mikve k Adolfu Stránskému
Stezka nezůstává pouze u velkých staveb. Jedno ze zastavení připomíná místo někdejší mikve, tedy rituální lázně, další domy spojené s židovskými obyvateli. Návštěvník tak může vnímat komunitu jako součást běžného městského života, nikoli jen jako téma pietní vzpomínky.
Zvláštní pozornost získává rod Stránských. S Habry je spojen Adolf Stránský, který se zde narodil 8. dubna 1855. Později stál u vzniku Lidových novin, působil v politice a stal se také ministrem obchodu v první československé vládě. Jeho příběh propojuje malé město na Vysočině s významnými událostmi moderních českých dějin. Stránský však není pohřben na haberském hřbitově, jeho hrob se nachází v Brně.
Pietní procházka i začátek širšího výletu
Židovská přítomnost v Habrech je v pramenech doložena nejpozději od 17. století, některé zmínky ji spojují i s dřívější dobou. Komunita zanikla v souvislosti s deportacemi za nacistické okupace a byla prakticky úplně vyhlazena. Sedm zastavení proto není jen turistickým doplňkem, ale především způsobem, jak tuto ztrátu zasadit do konkrétního prostoru.
Stezka není prezentována jako klasická souvislá turistická trasa s jednotnou délkou. Jde spíše o tematická místa rozptýlená v centru Habrů a u hřbitova. Mapa bývá k dispozici v Kavárně Na cestě na haberském náměstí, její aktuální dostupnost je však vhodné před návštěvou ověřit. Také zpřístupnění interiéru bývalé synagogy se může měnit.
Habry lze pojmout jako samostatný pietní výlet, případně jako zastávku při poznávání židovských památek Havlíčkobrodska. Tematicky na ně navazuje například židovská čtvrť a synagoga v nedalekém Golčově Jeníkově. V H druhém případě se z krátké procházky městem může stát širší cesta za příběhy komunit, které po sobě zanechaly výrazné památky, přestože jejich život násilně přerušily dějiny 20. století.