Hájek u Červeného Újezdu patří k místům, která na první pohled působí nenápadně. Za ohradní zdí a mezi stromy se však skrývá mimořádně cenný poutní areál. Jeho srdcem je loretánská kaple z let 1623 až 1625, kterou Národní památkový ústav označuje za nejstarší loretánskou kapli na českém území. Později kolem ní vyrostl františkánský klášter a celý areál se stal jedním z významných poutních míst západně od Prahy.
Kaple, která vznikla ze slibu
Za vznikem hájecké Lorety stál Florián Jetřich Žďárský. Podle dobového podání prosil o narození mužského potomka a po narození syna se s manželkou vydal do italského Loreta. Odtud měl přivézt kopii sošky Černé Madony, kterou tradice spojuje s dotykem původní loretánské sochy.
Základní kámen kaple byl položen 12. června 1623 a o dva roky později ji vysvětil pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu. První podoba stavby však italské předloze zcela neodpovídala, a proto byla kaple přestavěna. Druhého vysvěcení se dočkala v roce 1630. Už krátce po založení sem mířili poutníci a význam místa posílily také odpustky udělené papežem Urbanem VIII. i vyprávění o zázracích spojovaných s kaplí a okolním hájem.
Františkánský klášter kolem Lorety
Další kapitolu historie začal psát syn zakladatele, František Adam Eusebius Žďárský. Roku 1659 zde nechal zřídit hospic pro františkány, na který navázala výstavba klášterního konventu. Rozsáhlá stavba vznikala ve druhé polovině 17. století a dokončována byla přibližně v letech 1663 až 1681. Na její podobě se podíleli architekti Carlo Lurago a Giovanni Domenico Orsi.
Klášter tvoří čtyři dvoupodlažní křídla kolem rajského dvora. Uprostřed stojí Loreta, propojená s východním křídlem. Návštěvník tu najde také arkádový ambit, sochy světců, sloup s Immaculatou, někdejší hřbitůvek mnichů, zahrady a hospodářské budovy. Zajímavým zákoutím je poustevna se studnou svatého Antonína. Celek doplňuje historická ohradní zeď, která dodává místu klid a odtažitost od okolní silnice.
Barokní cesta z Prahy
Hájek nebyl izolovaným cílem, ale součástí promyšlené barokní poutní krajiny. V letech 1720 až 1723 vznikala cesta z Prahy, jejíž výzdoba pokračovala až do roku 1734. Lemovalo ji dvacet výklenkových kaplí s výjevy ze života Panny Marie a svatého Františka. Nad výklenky se objevovaly erby šlechtických rodů, církevních představitelů i dalších patronů, takže cesta měla vedle náboženského také reprezentativní význam.
Do dnešních dnů se dochovalo dvanáct kaplí, přičemž čtyři z nich už nestojí na původním místě. Některé dosahují ke kříži výšky kolem 8,5 metru a patří k největším stavbám svého druhu. Celou historickou trasu dnes nelze projít bez přerušení, protože část úseků zanikla nebo byla změněna. Přesto její pozůstatky připomínají, jak důležitým cílem Hájek býval. Podle svědectví arcibiskupské kanceláře navštěvovalo místo v roce 1722 průměrně 60 000 poutníků ročně.
Z kláštera skladiště a znovu živé poutní místo
Osud areálu výrazně proměnily josefinské reformy. Klášter byl v roce 1786 zrušen, rozhodnutí však bylo ještě téhož roku odvoláno. Podobná situace se opakovala v roce 1789. Definitivně těžké časy přišly po roce 1950, kdy byl areál uzavřen poutníkům. Do roku 1953 zde byli internováni řeholníci z jiných zrušených klášterů a později místo sloužilo jako vojenské skladiště.
Františkáni získali klášter zpět v roce 1991. Stav areálu byl velmi špatný, a proto se od roku 1997 postupně opravují střechy, krovy, malby v Loretě, ohradní zdi, vodárna, komíny, elektroinstalace i části historického oltáře. Obnova závisí na možnostech řádu a veřejné podpoře, přesto je její výsledek v areálu postupně patrný. V roce 2025 byly například opraveny některé pokoje a sakristie, vysazeny nové lípy a javory a obnovena část fasády.
Kam vyrazit v roce 2026
Hájek není památkou s běžnou každodenní otevírací dobou. Interiéry se zpřístupňují hlavně při poutích, bohoslužbách a dalších programech; individuální návštěvu je proto vhodné předem domluvit s klášterem. Areál leží asi 1,5 kilometru od Červeného Újezdu, odkud se dá pokračovat pěšky. Z Prahy lze využít autobus ze Zličína, přičemž aktuální spojení je dobré ověřit před cestou.
Rok 2026 je v Hájku spojen s jubileem připomínajícím 800. výročí smrti svatého Františka z Assisi. Nejvýraznější událostí má být hlavní Hájecká pouť v sobotu 5. září 2026. Pěší procesí má vyjít brzy ráno od první kaple u pražské Malovanky a po příchodu do Hájku program zakončí slavnostní mše. Následovat mají komentované prohlídky kláštera a Lorety. Právě při podobné příležitosti lze nejlépe poznat místo, které spojuje raně barokní architekturu, františkánskou tradici i připomínku dávné poutní cesty.