Novogotické vilové křídlo, Rytířský sál, tovární budovy, zahrada a školní ateliéry – to vše najdete v jednom areálu v jihlavském Heleníně. Vila Löw přitom není samostatným zámkem, jak by se při prvním pohledu mohlo zdát. V roce 1919 byla připojena k někdejší textilní továrně jako reprezentativní část určená rodině podnikatele Karla Löwa a jejím hostům.
Dnes se za jejími zdmi neužívá aristokratická domácnost, ale funguje zde Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava-Helenín. Historické prostory tak nejsou pouhou kulisou. Každý den se v nich učí, tvoří, vystavuje a pořádají kulturní akce.
Podnikatelský příběh rodiny Löwových
Počátky helenínského průmyslového areálu sahají do 19. století, kdy zde stával mlýn a později vznikla textilní továrna. V roce 1860 ji koupili brněnští podnikatelé Adolf Löw a Friedrich Schmal. Podnik se postupně rozšiřoval a po vstupu Adolfova syna Karla do firmy nabral další dynamiku.
Od roku 1875 nesla firma jméno Adolf Löw & syn. Karel Löw využil zkušenosti z pobytu v Anglii a zavedl výrobu takzvaného anglického zboží. Helenínský závod zahrnoval přádelnu, tkalcovnu, barvírnu, úpravnu i provozy na zpracování vlny. V době největšího rozmachu zde podle různých pramenů pracovalo přibližně 2 000 až 2 500 lidí.
Löwovi přitom nebudovali jen továrnu. K průmyslovému podniku patřily také dělnické domky, byty pro úředníky, škola, kaple a další zázemí. Helenín se díky tomu proměňoval v podnikatelské městečko, jehož život byl s továrnou úzce propojený. Na svahu nad areálem dodnes připomíná rodinu mariánská kaple, podle regionálních podkladů vysvěcená v roce 1916.
Novogotická reprezentace s britským nádechem
Reprezentativní křídlo z roku 1919 zaujme novogotickým, přesněji tudorovským výrazem. Stavba má blízko k britskému hnutí Arts and Crafts, které zdůrazňovalo poctivé materiály, řemeslné zpracování a harmonické propojení architektury s okolím. Celek proto působí romanticky, ale zároveň pevně vyrůstá z industriálního prostředí.
Nejvýraznějším interiérem je Rytířský sál, původně určený k reprezentaci a přijímání významných hostů. K někdejšímu společenskému životu patřil také kinosál, kuželna a podle regionálních pramenů i skleník s palmami. Na sál navazuje atrium a rozsáhlá zahrada s romantizujícími, místy anglickými prvky.
U autorství vily je však třeba zůstat opatrný. Původní plány reprezentativních prostor se nedochovaly a odborné podklady uvádějí pouze okruh možných architektů. Charles Francis Annesley Voysey bývá s rodinou Löwových spojován především kvůli pozdějšímu venkovskému sídlu v Henčově. Jeho autorství helenínské vily není jednoznačně doloženo.
Areál poznamenaný zvraty 20. století
Po první světové válce začala výroba slábnout. Provoz byl na počátku 30. let definitivně ukončen, přičemž některé prameny uvádějí rok 1931 a jiné 1932. Část výroby se přesunula do Malého Beranova.
Silnou a tragickou kapitolu představuje poválečný rok 1945. V areálu byl krátkodobě zřízen internační tábor pro německé obyvatelstvo z Jihlavy. Podmínky ubytování i hygieny byly podle odborných a regionálních podkladů velmi špatné. Při popisu tohoto období je důležité používat přesné označení internační tábor a nezaměňovat je bez vysvětlení s nacistickými koncentračními tábory.
Na konci roku 1946 byl podnik znárodněn. O dva roky později se areál stal sídlem učňovské školy a od roku 1954 zde působila střední průmyslová škola textilní. V roce 2006 se její zaměření výrazně posunulo od textilní výroby k uměleckým oborům.
Od textilu k současnému umění
Současná SUPŠ Jihlava-Helenín nabízí obory Objekt a prostor, Malba a ilustrace, Grafika a média, Design oděvu a módních doplňků, Design interiéru a bytových doplňků nebo Arts management. Historické budovy tak získaly novou náplň, která sice nesouvisí s výrobou látek, ale stále stojí na práci s materiálem, prostorem a řemeslem.
Rytířský sál po určitou dobu sloužil jako školní tělocvična. V posledních letech prošel obnovou, při níž se řešila také fasáda, kamenné prvky a pozlacené ozdoby kolem oken. Dnes může hostit výstavy a koncerty. Škola pořádá také módní přehlídky, workshopy a přednášky. Experimentální ateliér MB24 funguje jako školní galerie, dílna a při vybraných programech také jako veřejné kreativní centrum. Venkovní galerie Nonstrop pak přenáší současné umění do prostoru areálu.
Jak Helenín navštívit
Vila a školní areál na adrese Hálkova 42 nejsou běžně přístupné jako památka s každodenní otevírací dobou. Interiéry se otevírají hlavně při komentovaných prohlídkách, dnech otevřených dveří a kulturních akcích školy. Při návštěvě je nutné počítat s tím, že jde o fungující vzdělávací instituci a vstup do ateliérů či tříd se řídí konkrétním programem.
Prohlídky obvykle představují vilu, Rytířský sál, zahradu, tovární prostory i současné školní dílny. Aktuální termíny je vhodné ověřit předem u školy nebo pořadatele, protože se mohou měnit. Zážitek lze spojit s naučnou stezkou Karla Löwa a Löwovou vyhlídkou nad řekou Jihlavou, odkud se otevírá pohled na celý areál. Helenín tak nejlépe poznáte jako celek: od průmyslové krajiny přes rodinnou vilu až po dnešní živé centrum umění.